Kateřina Perknerová: Konečně to zacinkalo
Vláda vydá na pomoc občanům v energetické krizi 177 miliard korun. Když tuto částku vyřkl premiér Petr Fiala, mnohé asi napadlo, že ministři ve středu schválili nějakou nečekanou dávku. Tak to ale není. Do zmíněné sumy se počítá úplně všechno: trojí valorizace penzí, příspěvek na bydlení, bonus na nezletilé děti, přechodné snížení spotřební daně na benzin a naftu atd.
S čím převratným tedy kabinet přišel? Pokud s něčím, pak je to nakročení k tzv. válečné dani. Ta by podle ministra financí Zbyňka Stanjury měla dopadnout na největší firmy v oblasti výroby a distribuce energií a na banky. Přiklánějí se k ní členové Národní ekonomické rady vlády.
Čtěte také
Zároveň panuje většinový názor, že má-li tento mimořádný nástroj na příjmové straně rozpočtu splnit očekávaný účel, musí se spustit co nejdříve. Čeká ho ovšem legislativní proces, což při koaliční většině 108 hlasů vypadá jako procházka růžovým sadem, avšak realita je jiná. Řada poslanců ODS má s daní z neočekávaných zisků problém a není zřejmé, zda u nich nakonec převáží stranická disciplína nad vlastním svědomím.
Druhé, tentokrát definitivní opatření se týká energetického úsporného tarifu. Díky němu domácnosti dostanou slevu v průměrné výši 15 tisíc korun, z toho čtyři tisíce už letos. Započítává se do něj i odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.
Vystřelené ceny a politický zásah
Ihned se ozvaly hlasy, že při pádících cenách elektřiny a plynu je sociální tarif velmi malou náplastí na bolest zvanou drahota. Pokud se zálohy vyšplhají až na desetinásobek loňského roku, je evidentní, že tisícovka měsíčně toho moc nevyřeší.
Čtěte také
Otázka tedy zní, jestli vláda přece jen neměla zvolit adresnější řešení, jež by výrazně pomohlo nejpotřebnějším občanům a těm lépe situovaným vůbec. Potíž je, že zatímco vrtulníkové peníze lze poměrně snadno administrovat, u cílených dávek platí opak. Všichni máme v živé paměti, jak vypadal původní formulář žádosti o příspěvek na bydlení. Ani vysoká škola na jeho vyplnění nestačila.
Odsudek vládního snažení však není na místě. Ministři konečně rozhodli a představili celý vějíř kýžené pomoci. Příští rok budou ale muset udělat otočku a zajistit, aby finanční prostředky dostali skutečně lidé, kteří by bez nich skončili v exekuci nebo dokonce na ulici. Kromě toho by měli také promyslet přístup k menším a středním firmám, jež mohou drahé energie položit ještě rychleji. Nemluvě o hotelnictví, které patří po dvouletém covidovém výpadku k nejohroženějším druhům. Konkrétně o tomto segmentu nepadlo zatím ani slovo.
Všechny evropské vlády přemýšlejí, jak energetický rébus vyluštit s co nejmenšími ztrátami. Celoevropské nákupy a prodeje elektřiny a plynu by měly být na pyramidě variant nejvýše. Při setkání premiéra Fialy a německého kancléře Scholze v Praze to určitě bude důležitý bod jednání. Vystřelené ceny už totiž nemají s volnou rukou trhu co do činění. Musejí se zkrotit politickým zásahem. České předsednictví v Radě EU by mělo najít odvahu i sílu to prosadit.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
