Zestátnění ČEZu? Samotný právní statut jedné firmy ceny elektřiny výrazně neovlivní, míní analytik v oboru energetiky Gavor

Stát má podle Apka nástroje, kdy v krizových situacích může regulovat ceny i dnes. Má to podle něj ale svá omezení související se závazkem dodržovat pravidla středoevropského trhu.

Čtěte také

Zestátnění ČEZu? Spíš by stát měl prodávat elektřinu na burze. A výnosy lidem vracet, míní jeho bývalý ředitel Míl

„V současné době jsou ceny elektrické energie, jako i dalších produktů, výsledkem obchodování na středoevropském trhu. Tam je tedy otázka, jestli naší výrobu z tohoto trhu vymanit, nebo ne,“ naznačuje.

Rozdělení největší energetické společnosti ČEZ považuje Gavor za pozitivní krok. Státu se podle něj velmi hodí mít jeden strategický plně státní podnik.

„V případě ČEZu hovoříme ale jenom o části. Určitě by to bylo spojeno s restrukturalizací a premiér už tím, že hovořil o výrobnách, cílí na část výroby z velkých klasických elektráren.“

Výstavba nových jaderných bloků je pro soukromý byznys vysoce riziková investice s dlouhou návratností.
Jiří Gavor

„Benefit je především v tom, že veškeré politické strany, jak vládní, tak opoziční, se shodují na tom, že pro budoucnost české energetiky je podstatná výstavba nových jaderných bloků. Tato záležitost je na celém světě pod státní kontrolou, pro soukromý byznys je to vysoce riziková investice s dlouhou návratností. Pakliže chceme stavět jaderné elektrárny, státní kontrola nad touto výrobní divizí je dobrá,“ dodává.

Upozorňuje, že v rámci výrobní části má na mysli i divizi výstavby nových jaderných bloků. To je podle něj finančně náročný proces, na který by se peníze mohly získat privatizací části energetické společnosti.

Nedomnívám se, že stát má vést podniky. Stát má řídit a rozdělovat společné prostředky.
Martin Apko

„Nemusí se privatizovat plně. Stát by třeba distribuci, která je monopolní záležitost a hodí se tam mít určitou kontrolu, určitě neměl prodávat a nechat si tam přinejmenším 51 procent,“ míní Gavor.

Stát nemá řídit podnik

Podle Apka by to ale nebylo optimální řešení. Připomíná, že v distribuci normálně fungují soukromé subjekty, podléhají regulaci energetického regulačního úřadu a funguje to.

„Ty subjekty jsou zodpovědné za spolehlivý provoz infrastruktury, za investice atd. A fungují na principu regulovaných cen za monopolní služby, které dodávají. Nedomnívám se, že stát má vést podniky. Stát má řídit, má rozdělovat společné prostředky a má se starat o to, aby to fungovalo efektivně. Ale nemá řídit podnik, který provozuje jakoukoli výrobu nebo provoz soustavy,“ naznačuje energetický konzultant.

Čtěte také

Fialovy šachy s elektrárnami. Proč, kdy, jak a za kolik vláda rozdělí ČEZ?

Kritizuje, že v české společnosti i v dnešní době stále platí klasický model, že stát je zodpovědný za energetickou soběstačnost. „To platilo do začátku tohoto století. Dnes se už pohybujeme v trošku jiném světě a Česká republika tak trošku zamrzla v tom starém pojetí,“ myslí si.

Rozhodně nejsem příznivcem, aby stát všechno řídil, reaguje Gavor. „Nicméně co se týče vybraných strategických odvětví a speciálně takových, kde je určitý přirozený monopol, jako přeprava plynu, přenos elektrické energie, tam je úloha státu i z bezpečnostních důvodů významná. A na příkladu subjektů, které jsme neprivatizovali, jako je Mero, Čepro, ČEPS, je vidět, že když vybere dobrý management a řídí se podnik podle zásad zdravého rozumu, státní vlastnictví nepřekáží,“ dodává.

Poslechněte si celé Pro a proti Lukáše Matošky.