Rudy Giuliani, osobní právník a poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, svými výroky v médiích škodí nové hlavě Ukrajiny Volodymyru Zelenskému. Washington je přitom nejdůležitějším spojencem Kyjeva.
Upozorňuje na to německý týdeník Der Spiegel, který se zajímal o to, co se za Giulianovými kroky skrývá.
Magazín upozorňuje, že v Evropě jen stěží najdeme stát, který by byl tak silně odkázaný na Spojené státy jako právě Ukrajina. Východoevropská země se potýká s chudobou a tlakem ze strany Ruska. Pro zvládnutí situace potřebuje peníze a diplomatickou podporu, dobré vztahy s USA jsou proto nezbytné. Platí to také pro nového ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského.
Člen Republikánské strany Giuliani se ve vysílání americké stanice Fox News mimo jiné vyjádřil k citlivým politickým otázkám. Podle jeho názoru existuje v Zelenského okolí jakýsi nepřítel Donalda Trumpa, dokonce snad i nepřítel Spojených států. Údajně z tohoto důvodu se Giuliani zřekl plánované cesty na Ukrajinu, kde se měl setkat i se Zelenským.
„Chtěli mě nalákat do pasti,“ řekl tajemně Giuliani v televizním interview. Takovéto prohlášení muselo být pro politicky nezkušeného Zelenského jako blesk z čistého nebe, soudí Der Spiegel a klade si otázku, čím si ukrajinský lídr taková slova vysloužil. Krátkou odpovědí by mohlo být konstatování, že za to může prolínání domácí a zahraniční politiky ve Washingtonu nebo že Giuliani zkrátka překročil hranice.
Nabízí se ale také jiný pohled. Rudy Giuliani chtěl Zelenského oslovit kvůli aktivitám ukrajinské justice, které se dotýkají také Spojených států. O této rovině ostatně mluvil sám Giuliani. Je si přitom dobře vědomý toho, jak nestandardní je, aby šéf Bílého domu na setkání s jiným státníkem posílal svého osobního právníka. „Na plánované schůzce ale nebylo nic nelegálního, a to i kdyby někdo tvrdil, že je to nepatřičné,“ argumentoval Giuliani.
Nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj překvapil. Hned co složil prezidentský slib, rozpustil parlament. „To se tak trochu čekalo, překvapil ale útokem na vládu,“ řekl v Interview Plus poradce premiéra v demisi a bývalý slovenský politik, ministr financí a privatizace Ivan Mikloš.
On sám se podle Der Spiegelu v souvislosti s ukrajinskou justicí snaží dokázat dvě tvrzení, která jsou populární mezi Trumpovými příznivci. První z nich se týká výtek demokratů, že Donaldu Trumpovi údajně pomohlo ruské vměšování do amerických prezidentských voleb. Podporovatelé šéfa Bílého domu ale tvrdí, že do kampaně nezasahovala Moskva, ale Kyjev. A to prý nikoliv ve prospěch Trumpa, nýbrž právě naopak.
Druhou tezí je domněnka, že Joe Biden, bývalý viceprezident, který je momentálně favoritem na demokratickou nominaci do příštího boje o Bílý dům, zneužil své moci k ochraně vlastního syna před ukrajinskou spravedlností.
Důležité pak je, že obě tvrzení poškozují americké demokraty. A zároveň mění obraz Obamovy zahraniční politiky na Ukrajině, když navozují dojem, že tehdejší americká administrativa nebojovala proti ruské expanzi, ale především proti Donaldu Trumpovi. Právě takový je podle Der Spiegelu pohled z tábora amerického prezidenta.
Aby bylo tento názor možné zpochybnit, musíme se podle německého magazínu vrátit zpět do období, kdy byl americký vliv na Kyjev větší než kdy jindy. Viceprezident Biden v roce 2016 Ukrajině pohrozil, že pokud nebude tehdejší ukrajinský generální prokurátor Viktor Šokin urychleně zbaven funkce, Washington omezí Ukrajině půjčky.
Taková prohlášení vypovídají mnohé o ukrajinsko-amerických vztazích. Zatím ale neexistují důkazy, že Biden chtěl vyhrůžkami chránit právě svého syna, který se angažoval v ukrajinské energetické společnosti Burisma, jejíž vlastníky tehdy vyšetřovaly ukrajinské úřady.
Důvod Bidenova kritického postoje proti Šokinovi byl ale podle Der Spiegelu spíše takový, že generální prokurátor kryl korupci v ukrajinské justici. Proti Šokinovi ostatně vystupoval Mezinárodní měnový fond nebo zahraniční věřitelé, kteří Kyjev dokonce donutili k založení Národního protikorupčního úřadu, kterému v činnosti pomáhala i americká FBI.
Byl to právě tento ukrajinský úřad, kdo v srpnu 2016 odhalil, že jméno manažera Trumpovy předvolební kampaně Paula Manaforta se více než dvacetkrát objevilo v účetnictví ukrajinské Strany regionů, proruské partaje svrženého prezidenta Viktora Janukoviče. Týden po zveřejnění informace Manafort z manažerské role odstoupil. Trumpovi zastánci celou událost interpretují tak, že ukrajinské úřady zasáhly do americké předvolební kampaně – a to s podporou Obamovy administrativy.
Národní protikorupční úřad je v tomto pohledu prodloužená ruka FBI. Zároveň Trumpovi příznivci označují za padělek účetní záznamy o Manafortovi. Der Spiegel k tomu poznamenává, že pozorovatel se střízlivým úsudkem každopádně dojde k myšlence, že mnozí ukrajinští úředníci se v roce 2016 Trumpova možného vítězství v prezidentských volbách velmi obávali. Není příliš divu, vždyť Trump tehdy nahlas přemýšlel o uznání ruské anexe Krymu.
Pod palbou kritiky z Trumpova okolí se ale nyní ocitají ty síly, které na Ukrajině proti korupci rázně postupovaly, upozorňuje magazín. Giuliani si na mušku vzal především Serhije Leščenka, protikorupčního aktivistu, který zveřejnil informace o toku peněz k Manafortovi. Leščenko je nyní poradcem Zelenského. Naopak ti, kteří boj proti korupci komplikovali nebo jej často pouze předstírali, jsou Giulianiho noví spojenci.
Co bude znamenat nástup politikou nepolíbeného televizního baviče do nejvyšší funkce v zemi? Evropa novému prezidentovi Ukrajiny opatrně gratuluje a doufá v pokračování proevropského směřování, ruský prezident zas vzkázal, že se Zelenským jednání neplánuje. Jaký nový prezident bude ve skutečnosti?
Giulianiho zásobuje municí především současný ukrajinský generální prokurátor Jurij Lucenko, který podpořil domněnku o údajném vměšování Kyjeva do americké kampaně. Der Spiegel spekuluje, že Lucenko se po vítězství Zelenského obává o svou budoucnost a ve Washingtonu hledá oporu, která mu doma chybí.
Na současných ukrajinsko-amerických vztazích je tak možné pozorovat škody, které vznikají, když se ve Spojených státech prolíná domácí a zahraniční politika. Giulianiho by v pohledu německého týdeníku ve skutečnosti mělo zajímat, jaké vyplývá pro Ukrajinu poselství z toho, že Biden kázal nepodplatitelnost a jeho syn zároveň pracoval pro firmu vyšetřovanou z korupce.
Nabízí se i otázka, jestli by americká veřejnost neměla věnovat kontaktům Obamovy administrativy s Kyjevem stejnou pozornost, kterou směřuje na zásahy ze strany Ruska. Giuliani však tyto legitimní dotazy zdiskreditoval. Tím ale ohrožuje i ukrajinské reformní snažení. Boj proti korupci se teď totiž ocitá ve stínu amerického vnitropolitického boje. Nezkušený prezident Zelenský by si zasloužil lehčí začátek svého mandátu, zamýšlí se německý magazín Der Spiegel.
Co se zdálo na počátku roku být nesplnitelným snem populárního ukrajinského televizního komika, stalo se ve druhém kole ukrajinských prezidentských voleb skutečností.
Výsledek prvního kola prezidentských voleb na Ukrajině se obtížně vysvětluje.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
