Zelenskyj rozpustil parlament jen kvůli předčasným volbám. Bleskovou demisi vlády tedy určitě nečekal, myslí si poradce ukrajinského premiéra Mikloš

21. květen 2019

Nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj překvapil. Hned co složil prezidentský slib, rozpustil parlament. „To se tak trochu čekalo, překvapil ale útokem na vládu,“ řekl v Interview Plus poradce premiéra v demisi a bývalý slovenský politik, ministr financí a privatizace Ivan Mikloš.

Josef Mlejnek jr.: Je Zelenskyj ukrajinský Macron?

Volodymyr Zelenskyj, nový ukrajinský prezident

Vítěz ukrajinských prezidentských voleb Volodymyr Zelenskyj je přirovnáván ke kdekomu.

„Udělal to, protože chce, aby byly předčasné volby,“ dodává. Jeho inaugurační projev tak prý byl jen pokračováním předvolební kampaně.  

„Zelenskyj je velmi populární, taky ve volbách dostal víc než 72 % hlasů. Řádné parlamentní volby měly být v říjnu, a protože Ukrajinci poslance rádi nemají, tak samotný krok vedoucí k jejich rozpuštění je populární taky.“  

Zelenskyj v inauguračním projevu třeba řekl, že „občané jsou unaveni zkušenými, systémovými a nadutými politiky, kteří za 28 let (nezávislosti) vytvořili zemi neomezených možností tunelování a pašalíků. Vybudujeme stát jiných možností, kde si budou všichni před zákonem rovni, kde budou pravidla hry pro všechny stejná.“

Demise vlády? To nikdo nečekal

Co všechny překvapilo, byl prezidentův útok na vládu a následná demise premiéra Volodymyra Hrojsmana.

Ukrajinské volby by teď vyhrál virtuální kandidát Zelenskyj. Je to komik a bavič, ne politik, říká ukrajinistika Víchová

Komik Volodymyr Zelensky, jeden z kandidátů na ukrajinského prezidenta

Už tuto neděli čekají Ukrajinu důležité prezidentské volby. V kampani je pět žhavých kandidátů. Favoritem je ale virtuální kandidát, alespoň to v Interview Plus řekla ukrajinistka Lenka Víchová.  

„Premiér podal demisi, protože ho k tomu prezident vyzval. Vláda jeho inaugurační projev považuje za neakceptovatelný konfrontační krok. Byli připraveni dovládnout, ale když prezident zvolil konfrontaci, tak rezignoval… Rezignace je reakce. Rozpuštění parlamentu se očekávalo, ale výzva, aby vláda rezignovala, to se nečekalo… Hrojsman prostě nechtěl být dva měsíce ve funkci za fackovacího panáka.“ 

Podle Mikloše dokonce řekl, že jediné co ministři mohou pro svou zemi udělat, je vzít do ruky tužku a papír a podepsat rezignaci. „S čím asi nepočítal, byla rychlá odpověď: demise premiéra a tak i celé vlády a výzva prezidentovi k jednání s parlamentem o nové vládě.“ 

Ukrajinská ústava má jeden pro nás nestandardní háček, a to že vláda podává demisi parlamentu a ten o ní hlasuje. Když ji neschválí, tak neplatí. „Není tak v tuto chvíli vůbec jasné, jestli alespoň formálně povede vládu do voleb premiér, nebo první vicepremiér. Je to celé hra na to, kdo je za krizi, která teď vznikla, doopravdy odpovědný,“ myslí si Mikloš.

3 klíčové zákony

A od de facto rozpuštěného parlamentu prezident ještě něco i něco žádá. Mají schválit tři klíčové zákony – zrušení velmi široké poslanecké imunity, která často slouží k vyhýbání se trestně právní odpovědnosti.

Libor Dvořák: Ruské doklady pro obyvatele Donbasu. Co na to Volodymyr Zelenskyj?

Nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinské úřady se obrátily na předsedu Rady bezpečnosti OSN se žádostí, aby svolal mimořádné zasedání tohoto důležitého mezinárodního orgánu v souvislosti s nejnovějším výnosem Vladimira Putina.

Dál chce změnit volební systém v tom smyslu, aby se už nemohlo stát, že bude zhruba polovina poslanců zvolena ve většinových volebních obvodech (a ne proporcionálně podle kandidátních listin politických stran).

V neposlední řadě chce Zelenskyj schválit legislativu, podle které by se zvýšila trestně právní odpovědnost za dokonanou korupci.   

Oznámení rozpuštění parlamentu tady máme další problém, a to v naplnění litery ústavy, a to přestože politické strany nakonec s předčasnými volbami souhlasily. Minulý týden jedna z koaličních stran odešla z vlády a podle ukrajinské ústavy mají parlamentní strany měsíc na sestavení koalice nové. „V rámci jednoho měsíce by se ale parlament podle legislativy rozpouštět neměl,“ vysvětluje Mikloš.  

Pak je na stole ještě další článek ústavy, podle které je parlament půl roku před termínem řádných voleb nerozpustitelný. „Prezident to tak mohl udělat pouze do 27. května. Jsou tady různé právní názory na to, jestli to udělat mohl, nebo ne. Ale nakonec všechny parlamentní strany řekly OK, bereme to na vědomí a začínáme se připravovat na předčasné volby.“ Termín zatím známý není, spekuluje se o 14. nebo 21. červenci.  

Velká neznámá

Zelenskyj je pak pořád jedna velká neznámá, dokonce i pro Ivana Mikloše, který je ekonomickým poradcem premiéra a vede strategickou skupinu poradců pro reformy země.

Libor Dvořák: Nový ukrajinský prezident Zelenskyj. Co všechno je v jeho silách?

Novým ukrajinským prezidentem se stal Volodymyr Zelenskyj

Co se zdálo na počátku roku být jenom nesplnitelným snem známého a populárního ukrajinského televizního komika, stalo se v nedělním druhém kole ukrajinských prezidentských voleb skutečností.

„Má silný mandát na opravdovou změnu. Má kolem sebe lidi, kteří mají reformní background, ale zároveň má velmi blízko k jednomu z nejkontroverznějších a největších oligarchů Igoru Kolomojskému,“ říká. Z toho všeho pak pramení velká nejistota, do jaké míry svá slova o boji s korupcí a změně systému myslí vážně.

Stejný obraz má zatím i jeho zcela nová politická strana Služebník lidu. Podle průzkumů z minulého týdne má už 40% podporu u voličů a po úterním překvapení s rozpuštěním poslanců mu prý jistě ještě narostla.

„Prezident využívá velké nespokojenosti lidí, přestože se už s reformami začalo. S jeho současnou silnou pozicí je ale spojeno i riziko… vytvoření vlády jedné strany. Což z hlediska prosazení reforem může být dobré, ale taky riziko vzniku nějakého autoritářského režimu.“   

Krym? To půjde hodně pomalu

Jak reálné je uklidnění situace na Krymu? V projevu Zelenskyj tvrdil, že bude chtít dvoustrannou výměnu zajatců a jednání s Ruskem o návratu anektovaného území Ukrajiny. „Ten konflikt rozhodně nemá rychlé řešení. O podmínkách nového prezidenta každý ví, že na ně Rusko nepřistoupí. Na formální výměnu zajatců nebo na zahájení jednání asi ano, ale ne na vracení území,“ myslí si Mikloško.

Co by zablokovanou situaci ale mohlo změnit, je prý silná a úspěšná poreformní Ukrajina, kde se bude lidem žít daleko líp než na Krymu, a pak pokud bude pokračovat tlak Západu. 

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.

autoři: Michael Rozsypal , lup
Spustit audio

Související