Souhlas při sexu je kontinuální proces, chtít ho písemně je absurdní, říká advokátka z proFem

11. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Znásilnění (ilustrační foto)

Poslanci řeší možnou změnu definice znásilnění a zpřísnění trestů. Advokátka Martina Houžvová, která spolupracuje s organizací proFem, míní, že redefinice pojmu je skutečně zapotřebí: „Nyní je ten paragraf zakoncentrovaný na prokazování násilí a nesouhlasu. Celá důkazní situace se točí kolem toho, aby oběť prokázala, že se opravdu bránila – křičela, kopala, plakala, kousala. Teprve poté se můžeme začít bavit o znásilnění.“ Soudce Jan Kadlec míní, že současná pravidla stačí.

Nejvyšší soud sice v roce 2011 konstatoval, že kladení fyzického odporu není pro naplnění skutkové podstaty znásilnění nutné. „U nás ale není systém precedentního práva, kdy soud nějakým způsobem rozhodne a pak už to tímto způsobem musí fungovat vždy a za všech okolností,“ upozorňuje Houžvová.

Čtěte také

Advokátka má za to, že aby došlo k posunu na úrovni soudnictví a orgánů činných v trestním řízení, je nutné požadavek souhlasu zanést přímo do skutkové podstaty činu.

Soudce Vrchního soudu v Praze Kadlec je ale jiného názoru. Skutkovou podstatu podle něj potřeba měnit není. Nic by to totiž nezměnilo, tvrdí a poukazuje na obtížnou prokazatelnost činu v případech, kdy nedošlo k jasnému fyzickému napadení oběti.

Není-li nesouhlas zcela evidentní, tak je to situace velmi složitá.
Jan Kadlec

Obává se, že pokud by souhlas byl do podstaty činu pevně zanesen, vyvolával by o to víc pochybností a k věrohodnosti poškozené nebo poškozeného by nepřispěl. „Otevíraly by se tím dveře pro křivá obvinění,“ říká.

Čtěte také

„Z poškozené nebo poškozeného by udělal věrohodného svědka, jejich výpověď by byla věrohodnější a bez dalšího se řeklo, že když nesouhlasil, že máme o vině jasno. A obviněný řekne, že souhlas dán byl. Není-li nesouhlas zcela evidentní, tak je to situace velmi složitá,“ vysvětluje soudce a dodává:

„V trestném činu znásilnění už dnes nemusí vůbec prvek znásilnění být. Je tam i pohrůžka násilím, ale také pohrůžka jiné těžké újmy – může to být újma finanční, ztráta práce, osobní pověst. Pohrůžka může být i konkludentní, tedy nevyslovená. Podle mě tam tedy ten souhlas fakticky je zahrnut.“

Pokud bychom nakonec dospěli až k vyžadování písemného souhlasu se sexem, mohlo by to být dokonce zneužito v neprospěch obětí, varuje s poukazem na možné vynucení podpisu. Dál by se podle soudce mohly vynořit i nejasnosti v souvislosti s bezpečností náhodného sexu.

Souhlas při sexuální aktivitě je kontinuální proces a v průběhu toho sbližování může kdykoli kdokoli říct ‚stop‘.
Martina Houžvová

Marie Houžvová ale upozorňuje, že navrhovaná změna rozhodně nemíří k udělování písemného souhlasu. „To by bylo v zásadě absurdní. Souhlas při sexuální aktivitě je kontinuální proces a v průběhu toho sbližování může kdykoli kdokoli říct ‚stop‘. Tam nějaké udělení souhlasu dopředu bez možnosti zastavit to být ani nemůže.“

Čtěte také

Ani obavy z falešného obvinění ze znásilnění nejsou potřeba, domnívá se advokátka. Žádné výzkumy totiž neprokázaly, že by šlo o masivní jev, říká a doplňuje, že nic moc dobrého s sebou dnes naopak nenese veřejné vystoupení obětí.

Na to ale Kadlec namítá, že sám se s falešným obviněním ze znásilnění ve své praxi setkává. „Zneužívá se to třeba ve sporu o děti a není to výjimečné,“ uzavírá.

Poslechněte si audiozáznam celé debaty, kterou moderovala Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , Zuzana Marková
Spustit audio

Související