Definice znásilnění je dnes šovinistická, na souhlas se sexem se stačí zeptat, radí advokátka Hrdá

„Dnes je definice taková pěkně šovinisticky-stará: Znásilnění se dopouští jen ten, kdo si sexualizované chování na oběti vymůže násilím, pod pohrůžkou nebo zneužije její bezbrannosti,“ uvádí.

Čtěte také

Jsme si jistí, že nejde o předvolební manipulaci. Novinářka Rychlíková o kauze exposlance Feriho

Za bezbrannost se obvykle považuje to, když je oběť svázaná, opilá či v bezvědomí. Hrdá ale poukazuje na to, že bezbrannost může nastat i v okamžiku, kdy oběť takzvaně zatuhne. „Je to jedna z nejčastějších stresových reakcí, kdy se tělo připravuje na blízkou smrt. Zamrznutí je jedna z velmi častých reakcí, které popisují oběti i jiných trestných činů.“

Společnost podle Hrdé sexuální násilí bagatelizuje, a to se mnohdy odráží i u soudů. „Na Beztrestu.cz máme zveřejněný anonymizovaný rozsudek k análnímu znásilnění, do toho přišly děti, které přivolalo to, jak ta paní plakala. A pachatel jim jen v tom samém pokoji pustil pohádku a pokračoval.“

V tomto případě pachatel odešel od soudu s podmínkou, stejně jako více než polovina všech odsouzených za znásilnění.

Definice znásilnění je šovinisticky-stará: Dopouští se ho ten, kdo si sexualizované chování vymůže násilím nebo třeba pod pohrůžkou.
Lucie Hrdá

„Pokud se na to díváme očima, že když jí u toho nerozmlátil hlavu nebo nezlomil pánev, tak se vlastně nic tak moc nestalo, používáme laické prizma ignorující závěry viktimologie. Zároveň dochází k bagatelizaci toho, co se konkrétní oběti stalo, a zejména následku,“ podotýká advokátka.

Vzdělávání soudců a azylové domy

Hrdá zdůrazňuje, že znásilnění je spolu s vraždou jedním z nejvíce zraňujících trestných činů a oběť potřebuje čas k tomu, aby se s tím vyrovnala, a to i několik desetiletí. Důvěryhodnost výpovědí žen, které Dominika Feriho obvinily, proto nesnižuje fakt, že k činům došlo již před několika lety.

Čtěte také

Naučte děti, že láska není, když vás někdo do čehokoliv tlačí, říká sexuoložka Androvičová z filmu V síti

„Musíme samozřejmě počkat na rozsudek, to je zásada právního státu, ale druhá věc je, že musíme respektovat zranitelnost obětí a nesmíme bagatelizovat to, co říkají, dokud se neprokáže opak,“ uvádí.

Sama prý nemá důvod nevěřit obětem, které takové obvinění prezentují, stejně tak je legitimní, aby ho obhajoba zpochybňovala. „Pokud by za mnou přišla klientka a řekla mi to samé, byla bych pro to, aby podala trestní oznámení. Pokud by sama chtěla, protože já své klienty do toho nenutím,“ podotýká.

Musíme respektovat zranitelnost obětí a nesmíme bagatelizovat to, co říkají, dokud se neprokáže opak.
Lucie Hrdá

Upozorňuje na to, že ne každá oběť má dostatek odvahy a síly jít ihned na policii, zvlášť když mnohdy nedostatečně proškolení policisté věc někdy bagatelizují.

Hrdá prosazuje povinné vzdělávání z viktimologie pro soudce a státní zástupce a také vznik azylových domů, do kterých by se mohly oběti uchýlit, podobně jako například ve Skotsku. Česko k tomu prý zavazuje Istanbulská úmluva.

Jak by měly fungovat azylové domy a následná péče o oběti sexuálního násilí? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.