Soudy určitě neházejí veřejné správě klacky pod nohy, míní soudkyně Šimáčková

Čtěte také

Povinné očkování před soudy obstojí. Zájem státu ochránit zdraví má přednost, říká ústavní právník Preuss

„A aby se veřejná správa z rozhodnutí vrcholných správních soudů naučila provádět opatření tak, aby bylo do veřejných subjektivních práv zasahováno přiměřeně,“ dodává v Interview Plus.

V případě testování dětí s protilátkami šlo podle soudkyně o formální záležitost. Nejvyšší správní soud se totiž vychýlil z judikatury, když se odmítl zabývat argumentem, že stát dostatečně nevysvětlil, proč nemají výjimku z testování děti, které mají dostatek protilátek. Ústavní soud jinak o opatřeních obecné povahy nerozhoduje.

Není to tak, že by soudy házely veřejné správě klacky pod nohy.
Kateřina Šimáčková

Šimáčková následně vysvětluje, že soudy nemohou rozhodovat o konkrétních opatřeních a něco občanům přikazovat. Mají ale kasační pravomoc, tedy možnost rušit rozhodnutí veřejné správy, která nejsou v souladu se zákonem.

Přísné soudy

Povinností veřejné správy je ale také nutnost dodržet veškeré formální náležitosti, mezi které patří i dostatečné odůvodnění rozhodnutí a důvodnost.

„Odůvodnění tam musí být náležitě napsáno, ale i ty důvody musejí být udržitelné. Aby nebyly například diskriminační nebo nepřiměřené,“ podotýká Šimáčková, která 13. prosince nastupuje k Evropskému soudu pro lidská práva.

Čtěte také

Jan Januš: Šimáčkovou se nepodaří u Ústavního soudu nahradit, Zeman ale znovu dostane možnost promluvit do české justice

Podobným způsobem prý o opatřeních obecné povahy Nejvyšší správní soud rozhodoval například i ve věci nejrůznějších územních rozhodnutí.

„Orgány veřejné správy byly udivené, že je soudní kontrola přísná, že musí opatření náležitě zdůvodnit a opřít o odborné důvody, nejen právní,“ připomíná bývalá soudkyně Nejvyššího správního soudu.

A stejně tak se musí státní orgány přizpůsobit i současné pandemické situaci. „Není to tak, že by soudy házely veřejné správě klacky pod nohy. Je to zdůraznění správné cesty v demokratickém právním státě,“ upozorňuje Šimáčková.

„Všechny zákazy a opatření jsou mnohem legitimnější, pokud se opírají o přesvědčivé zdůvodnění. A je větší pravděpodobnost, že je veřejnost bude dodržovat,“ dodává.

Je soud ve Štrasburku pro soudce vrcholem kariéry? A existuje v justici „skleněný strop“? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.