Jan Januš: Šimáčkovou se nepodaří u Ústavního soudu nahradit, Zeman ale znovu dostane možnost promluvit do české justice

29. září 2021

Soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková bude novou českou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva. Od začátku listopadu tak vystřídá současného českého zástupce Aleše Pejchala. Je to dobrá i špatná zpráva. Šimáčková bude Českou republiku skvěle reprezentovat a nikoho lepšího jsme do Štrasburku nyní snad ani vyslat nemohli. Ústavnímu soudu bude ale chybět a není příliš pravděpodobné, že by se ji v současné politické situaci podařilo adekvátně nahradit.

Kateřina Šimáčková se problematice lidských práv věnuje dlouhodobě, nejen jako ústavní soudkyně, ale rovněž dříve jako advokátka či akademička. Ve svých nálezech i disentech je neústupná, tvrdě brání jednotlivce proti systému a institucím. Chrání slabší, a to pro některé až nepřijatelně.

Čtěte také

V dobrém i ve zlém tak bývá přirovnávána k dřívější ústavní soudkyni Elišce Wagnerové.

Šimáčková také opakovaně upozorňuje na problémy současného práva i legislativy, je feministkou a varuje před nespravedlností takzvaného mužského práva. Navíc je nesmírně vstřícná a laskavá, umí mluvit a zaujmout. Dbá o svůj šatník a možná i proto je jednou z mála právniček, které se se svými názory dostaly i na stránky ženských časopisů a které skutečně inspirují další ženy.

Kompromisy od prezidenta nečekejme

Vedle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je patrně z osazenstva prvního soudu v zemi nejznámější. Společně s místopředsedkyní Ústavního soudu Miladou Tomkovou jsou navíc v patnáctičlenném sboru strážců české Ústavy jedinými ženami. 

Čtěte také

Angažmá u Evropského soudu pro lidská práva představuje pro Kateřinu Šimáčkovou vrchol kariéry, o který dlouhodobě usilovala a zaslouží si ho. Zároveň však předčasně ukončí svůj mandát u Ústavního soudu a výběr jejího následovníka bude na prezidentovi Milošovi Zemanovi, který tak ještě na závěr svého prezidentského období dostane další příležitost poslat na Ústavní soud dalšího „svého“ právníka.

Výběr mu bude muset stejně jako vždy posvětit Senát. Ten bude na prezidenta a jeho nominanta přísný, podobně jako tomu bylo například u profesora ústavního práva Aleše Gerlocha, který právě horní komorou z politických důvodů neprošel.

Zeman tak bude muset přijít s naprosto nezpochybnitelným jménem a je možné, že se mu do toho nebude chtít. Možná zkrátka někoho vybere, a pokud se ten nebude Senátu líbit, bude mít Ústavní soud smůlu. Neboli místo po Kateřině Šimáčkové zůstane prázdné klidně až do nástupu Zemanova nástupce.

Čtěte také

Kompromisů od prezidenta totiž už moc nečekejme, stejně jako od řady senátorů. Tak jako tak, myšlenkově se Ústavní soud po odchodu Šimáčkové vychýlí a v tuto chvíli nevidím právničku – protože by mělo jít ideálně o ženu – která by ji mohla ze sta procent a ve všech popsaných ohledech zastoupit.

Když k tomu přidáme fakt, že prezident bude na konci roku vybírat rovněž nástupce Michala Mazance do čela Nejvyššího správního soudu, potvrdí se nám, že Miloš Zeman opravdu disponuje obrovskou mocí. Nejen že rozhodne o budoucím premiérovi a vládě, ale znovu i o dalším směřování vrcholů českého soudnictví.

Autor je šéfredaktorem magazínu Lawyers & Business

autor: Jan Januš
Spustit audio