Sopečné výbuchy ochlazují Zemi

5. březen 2013

Výbuch sopky obvykle vnímáme jako hrozivou přírodní katastrofu. Právě sopkám ale vděčíme za to, že se v uplynulé dekádě Země ohřála méně, než mohla.

V letech 2000 až 2010 se průměrná koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvýšila o více než 5 % (z 370 ppm na téměř 390 ppm). Oxid uhličitý je jedním z hlavních skleníkových plynů, ale vzestup globální teploty byl nižší, než by se dalo očekávat. Odborníci tento jev připisují stratosféře, v níž zmohutněla vrstva aerosolu. Stratosféra se tak stala „neprůhlednější“ a odrážela zpět do vesmíru více slunečních paprsků. Stratosférický aerosol vzniká z molekul oxidu siřičitého (SO2), které vystoupá do výšky 20 až 30 kilometrů. Chemickými reakcemi z něj vzniká kyselina sírová a kapénky vody, které odrážejí sluneční záření.

Zdroj oxidu uhličitého mohl být dvojího druhu. Mohl pocházet ze sopečných výbuchů, ale také z továrních komínů asijských zemí včetně Indie a Číny, jejichž emise oxidu siřičitého stouply o 60 %. Rozlišit příspěvek přirozených a umělých zdrojů se nyní podařilo vědcům z několika amerických univerzit, kteří zkombinovali dva sofistikované počítačové modely. První je třetí verze modelu WACCM (Whole Atmosphere Community Climate Model), který se běžně používá při studiu atmosféry. Vědci jej zkombinovali s druhým modelem jménem CARMA (Community Aerosol and Radiation Model for Atmosphere), který umožňuje pracovat s vlastnostmi aerosolů.

Na superpočítači Janus na Coloradské univerzitě v Boulderu pak nechali proběhnout sedm cyklů, z nichž každý simuloval desetileté období atmosférické aktivity. Výsledky simulací ukázaly, že za to, že se Země neohřála tak, jak mohla, vděčíme malým až středním sopečným výbuchům, které jsou přirozeným zdrojem oxidu siřičitého. Naproti tomu znečištění vzduchu z továrních komínů prakticky žádný „chladící“ efekt nemá.

Zdroj: Geophysical Research Letters, ScienceDaily

autor: Tvůrčí skupina popularizace vědy
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.