Sociopat si k vraždění cestu najde. Zpřísnění zákona o zbraních mu v tom nezabrání, vysvětluje expertka
Tisíce lidí podepsaly petici za omezení přístupu ke zbraním, která vznikla v reakci na vraždění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mnozí se ptají, proč bylo pro pachatele tak snadné opatřit si několik zbraní včetně samonabíjecí pušky se zaměřovačem. „Není neobvyklé, že držitelé zbraní mají více než jednu zbraň. Více než osm zbraní má v ČR skoro 26 tisíc lidí,“ uvádí Milena Bačkovská z ministerstva vnitra.
Odbornice na legislativu spojenou s držením zbraní dále vysvětluje, že v Česku existuje elektronický registr zbraní, kde jsou evidovány veškeré zbraně i jejich držitelé.
Čtěte také
„Ten člověk musel s každou jednotlivou zbraní, když si ji pořídil, dojít na policii a nechat ji zaregistrovat. A nebyly tam žádné signály, že by byl něčím podivný a měl jiný profil než běžný držitel zbrojního průkazu,“ podotýká.
Celý proces vydání zbrojního průkazu prý trvá poměrně dlouhou dobu a žadatel musí splnit řadu zákonem stanovených požadavků na bezúhonnost, spolehlivost i zdravotní způsobilost a složit vícestupňovou zkoušku odborné způsobilosti.
„Nemáme ještě výsledky vyšetřování, nevíme, co to bylo za člověka. Jestli byl psychicky nemocný, anebo to byl vysoce inteligentní sociopat. A je otázka, zda vůbec lze nastavit systém nakládání se zbraněmi tak, aby vyloučil možnost, že vysoce inteligentní sociopat spáchá podobně tragický čin,“ poznamenává expertka.
Poukazuje i na to, že přestože legálně držených zbraní přibývá, počet trestných činů s nimi spáchaných neroste. Primárním problémem jsou tak nelegální zbraně, které je třeba stahovat z oběhu prací policie či zbraňovými amnestiemi.
Česká tradice
Ministerstvo podle Bačkovské připravuje návrhy na zpřísnění zbraňové legislativy, nikdy ale nelze vyloučit, že se objeví vraždící psychopat.
„V tomto konkrétním případě vraždil zbraněmi, ale z minulosti známe případy, kdy byly k podobným činům využity jiné způsoby – poškozené plynové potrubí a sedm mrtvých po výbuchu domu ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo případ Olgy Hepnarové, která zabíjela autem,“ připomíná.
Čtěte také
Podle autorů petice by na držení zbraně nikdo neměl mít automatický nárok, podle Bačkovské je to ale naopak správný princip. V opačném případě by totiž vznikl prostor pro korupce a policejní zvůli.
„Takto to fungovalo za komunismu, kdy zákon teoreticky umožňoval zbraně získat, ale reálně o tom rozhodovala Veřejná bezpečnost na základě volného uvážení a krátké zbraně získávali primárně straníci, ne běžná veřejnost,“ popisuje.
Česko prý má dlouhou tradici držení zbraní sahající až do středověku a nejvíce ji vždy omezovaly totalitní režimy – nacisté nebo komunisté. „Každý stát má takové právo, jaké se v jeho prostředí vyvinulo. U nás je relativně snadné získat zbraně, ale v sousedních státech je mezi lidmi ještě větší množství zbraní než u nás,“ zdůrazňuje.
Mělo by smysl zavést plošné psychotesty? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Více zbraní, více masových střeleb? Nekonečná debata o zákonech, svobodě a zkušenostech z USA
Zákon o zbraních. Zpřísnit? Znamená víc zbraní ve společnosti i větší riziko, že dojde k masové střelbě? Kontroverzní, ale důležité téma.
-
Právo na zbraň v Ústavě je předvolební kalkul, míní Pehe. Víc nás ohrožují zmizelé zbraně z Vrbětic
Senát schválil ústavní právo bránit sebe i jiné se zbraní. Reagoval tak na petici s více než stovkou tisíc podpisů.
-
Nejde jen o psychotesty. Kolem nových pravidel pro držitele zbrojního průkazu je nejasností víc
Reportéři Radiožurnálu vybrali z navrhovaného zákona i ze současné praxe pět oblastí, ve kterých jsou největší nejasnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.