Snowflakes vs. boomeři: Studentům vadí i nevinné vtípky, míní umělec. Chceme humor, který nikoho neuráží, říká redaktorka A2larmu

4. leden 2024

Generace Z versus generace 40+. Co ukazuje debata o životních hodnotách mezi mladými lidmi, označovanými za sněhové vločky, a staršími, kteří si vysloužili titul boomer? „Přijde mi jako ctnost, že se dokážeme ozvat, když někdo překračuje naše hranice,“ říká redaktorka online deníku A2larm Magdalena Dušková. „Pro studenty to začíná být důležitější než třeba vzdělání nebo edukace jako taková,“ míní umělec Jiří Černický, někdejší profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.

Černický v otevřeném dopise mezi důvody svého nedávného odchodu z UMPRUM uvedl mimo jiné i to, že pociťuje v ateliéru se studenty nesouhlas a nesoulad a generační osamocenost v nazírání na základní hodnoty.

Čtěte také

„Pedagogové jsou svým způsobem čím dál víc pečovatelé o komfort studentů. Mluvím ale o katedře volného umění na UMPRUM, leckde to může být jinak,“ upozorňuje.

„Nechci generalizovat, v dopise jsem napsal své zkušenosti. Až posléze, když dopis začal nějakým způsobem fungovat v médiích, spustila se na mě lavina reakcí, které byly pozitivní. Až tehdy jsem zjistil, že je to něco globálního, širokého, co se netýká jenom školství, ale obecně jakéhokoli zaměstnání,“ popisuje akademický malíř a experimentální umělec.

Označení generace Z za snowflakes čili sněhové vločky neznamená podle Duškové přecitlivělost, ale něco, na co mohou být tito mladí lidé hrdí. Že se umí ohradit třeba proti šikanóznímu či sexistickému chování nebo nevhodným návrhům ze strany pedagogů.

Čtěte také

„Tím, že diskurs, ve kterém generace Z vyrůstala, byl hodně ovlivněný liberálním feminismem, více nám vadí sexistický humor, jsme také citlivější na nějaké formy projevu nenávisti nebo netolerance,“ vysvětluje redaktorka.

„Je správné, když se lidé umí za sebe postavit. To, že se na DAMU studentky postavily za to, že nějaké praktiky, které se na té škole děly dlouhodobě, nejsou v pořádku, mi přijde jako ctnost spíše než nějaká slabost,“ naznačuje.

„Jako pedagog jsem pociťoval nesvobodu“

Černický upozorňuje, že nikdy na škole nebyl vůči někomu sexistický, neumí si prý ani představit, že by se něco takového v tak vypjaté situaci vůbec mohlo dít.

„Jestli něco jsem, a beru to jako ctnost, tak prostořeký. Je to hodně komplikovaná záležitost, že třeba někdo něco plácá nebo má vtípky atd. Vždycky mi připadalo, že to uvolní atmosféru v ateliéru a že svoboda tohoto typu je možná. Ale tak před třemi lety toto přestalo fungovat. Byl to přitom úplně neškodný humor, nesouviselo to se sexem nebo třeba s lidskými právy. Ale čtení toho humoru touto generací, to už je něco, co do té školy nepatří,“ konstatuje umělec.

Čtěte také

„Jako pedagog jsem pociťoval nesvobodu, a proto jsem nenastoupil dále na dalších pět let. Už mě to nebavilo,“ dodává.

„My jenom nechceme, aby se humor dotýkal jiných lidí, aby působil jiným lidem nějaké špatné pocity. A podle mě existuje humor, který nikoho neuráží. A existuje humor, který se nevozí po druhých, ale je prostě vtipný, protože je vtipný. A o takový humor bychom měli usilovat,“ reaguje Dušková.

Připouští, že generace Z má velké rezervy v tom, jak umí sama sebe nahlédnout s nějakým kritickým postojem.

„Pořád se máme co učit, je potřeba kritiku stavět konstruktivně. Nejsem ani velkým zastáncem fenoménu cancel culture, kdy jeden člověk něco řekne a na základě toho je smazán. Musíme vést debaty mezi generací Z, jak správně konstruovat dialog, aby byl produktivně nedestruktivní,“ říká redaktorka online deníku A2larm Magdalena Dušková.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr