Sněhu napadlo hodně, kvůli výkyvům teplot ale nevydržel. Měli bychom si zvyknout na proměnlivé počasí, říká meteoroložka Míková

Poukazuje i na velké regionální rozdíly: zatímco na západě Čech sice teploty neklesaly příliš hluboko pod nulu, přesto ale odpovídaly rázu zimních měsíců či přelomu jara, na východě teploty přesáhly i 18 °C.

Čtěte také

Lyžujte, když je sníh, kritizuje zasněžování přírodovědec. Jde o turismus, oponuje zástupce horských středisek

Důsledkem změny klimatu přitom není jen růst teplot, ale také to, že je obtížnější předpovídat počasí ve střednědobém a delším horizontu.

„Předpověď na březen je, že bude mírně nadprůměrný, ale pravděpodobnost je jen mezi 50 a 60 procenty, takže v něm možná budou výkyvy. Třeba v lednu nebo v prosinci jsme také zažili období, kdy se během tří až pěti dnů rychle ochladilo a pak opět oteplilo. To dřív nebylo tak typické,“ upozorňuje.

Současné proměnlivé počasí podle Míkové předpovídaly už první klimatologické modely v 90. letech, přestože byly oproti těm současným mnohem méně sofistikované. Výpočty prý nemá smysl aktualizovat z roku na rok, ale po delších časových obdobích, kdy nashromáždíme dostatečné množství nových dat.

Stabilně proměnlivo

Výkyvy počasí vedly k tomu, že ač v zimě napadalo velké množství sněhu, ten kvůli rychlým oteplením nevydržel. Mohl za to i déšť, který se objevil i ve vyšších nadmořských výškách, kde to nebývalo zvykem.

Čtěte také

Srážek je stejně, ale kvůli globálnímu oteplování se vypařují. Pomoci by mohl výbuch supervulkánu, říká expert

Neznamená to přitom, že od teď nás čekají samé teplé zimy: „Bude se to střídat a měli bychom si zvyknout na proměnlivost – od jedné zimy k druhé, z měsíce na měsíc a z týdne na týden. Nelze se dlouhodobě spoléhat na to, že v zimě bude na horách sníh,“ uvádí.

Fakt, že se sníh ani na horách neudrží až do jara, ovlivní i hospodaření s vodou, protože tající sníh postupně doplňoval spodní vody. „Vodohospodáři budou muset hodně přemýšlet nad tím, jak s vodou pracují a jestli nám současné zásoby stačí. Myslím, že budeme muset hledat další zdroje, jak zajistit pro lidi vodu,“ soudí.

Míková zdůrazňuje, že vliv na život v Česku bude mít i klima jinde v Evropě a ve světě. V poslední době se například mluví o změnách v oceánském proudění, kdy by k nám od západu mohl začít přicházet studený vzduch namísto teplého.

„Pokud by Golfský proud úplně zanikl, tak Evropa nebude mít problémy s oteplováním. Oceánologové se ale shodují, že spíš než jeho zánik hrozí, že oslabí a v některých letech se bude projevovat více a jindy méně. A to opět přispěje k proměnlivosti toho, jak budou roční období v Evropě vypadat,“ konstatuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.