Lyžujte, když je sníh, kritizuje zasněžování přírodovědec. Jde o turismus, oponuje zástupce horských středisek

12. únor 2024

Jizerská padesátka o tomto víkendu neodstartovala kvůli nedostatku sněhu a teplému počasí. Od roku 1999, kdy se stala součástí prestižní světové ligy dálkových běhů, se tak stalo potřetí. Vzhledem k nepříznivým klimatickým vyhlídkám do dalších ročníků obec Bedřichov požádala o povolení k vybudování zasněžovacího systému pro nástup lyžařů ze stadionu do hor. Liberecký kraj přislíbil v memorandu jeho financování zhruba ze 30 procent. 

„V nadmořských výškách 600 až 700 metrů nad mořem v příštích desetiletích pravděpodobně nebudou dobré podmínky pro to, aby tam napadl přírodní sníh, protože teploty jdou neustále nahoru,“ říká vedoucí výzkumného týmu v Ústavu globální změny na Akademii věd a České geologické služby Jakub Hruška.

Čtěte také

„V Bedřichově se za posledních 60 let zvýšily už o více než dva stupně. Prognóza je špatná a řešit všechno umělým sněhem není správná cesta,“ doplňuje. Problém nedostatku sněhu se totiž v budoucnu nejspíše bude přesouvat do stále vyšších poloh.

Podle ředitele Asociace horských středisek Libora Knota ale zasněžování přináší více benefitů než negativ. „Záměrem není řešit Jizerskou padesátku, ale modernizovat stadion a úsek v délce jeden a půl kilometru k nejbližší infrastruktuře, kde je městská hromadná doprava, parkoviště, služby,“ popisuje.

„Umožnit dvou- až pětikilometrové kolečko s větší jistotou sněhu tak, aby se posílil nástup pro všechny běžkaře a turisty, kteří tam přijdou, je normální projekt, který má svůj smysl,“ obhajuje plány Knot.

To bychom mohli říct, že zakážeme chlazení v zimních stadionech a nebudeme kropit fotbalové stadiony.
Libor Knot

Posílení infrastruktury je podle něj investicí do zdraví i ekonomické prosperity, protože do hor přiláká turisty a nabídne lidem spolehlivou možnost trávení volného času.

„Technické zasněžování je v dnešní době naprostým základem infrastruktury lyžařského areálu nejenom v Česku, ale i v Alpách. Bez něj to v podstatě nejde,“ konstatuje. „Není žádný důvod, proč to neposílit. Jde o turismus a o to, aby se lidé dostali na čerstvý vzduch. To není žádné poškozování přírody, je to voda a vzduch,“ argumentuje.

Čtěte také

Vodu v řekách zasněžování neohrožuje

Podle Hrušky je ale rozhodující míra použití technického sněhu. „Model, kdy střediska přechází kompletně na umělé zasněžování, je dlouhodobě neudržitelný,“ varuje.

Problematický je zejména pro energetickou náročnost a velkou spotřebu vody. „Už před pěti lety dostala třetina lyžařských areálu pokutu za nadměrný odběr vody při zasněžování,“ uvádí Hruška. „Vody ubývá i ve vyšších nadmořských výškách. Třeba v Jizerkách ubyla za posledních deset let třetina vody v povrchových vodách.“

Knot ale střediska hájí, že porušení nejsou tak častá a celková spotřeba stavy řek neohrožuje.

Jizerky trpí overturismem už dlouhou dobu a doplatí na to, že prodloužíme sezonu a umožníme větší průnik lidí.
Jakub Hruška

„Zasněžované plochy v Česku jsou zhruba na necelých 1500 hektarech, to je jedno větší zemědělské družstvo. Spotřebujeme maximálně 3 miliony metrů kubických vody, to jsou dvě desetiny celkově odebraných povrchových vod. I železárny mají osmkrát větší odběr,“ vyjmenovává.

„To bychom mohli říct, že musíme zakázat chlazení v zimních stadionech a že nebudeme kropit fotbalové stadiony.“

Hory zatěžujeme neúměrně

Rizikové ale může být podle Jakuba Hrušky i chování turistů a atrakce, které jim střediska chystají.

Čtěte také

„Hory zatěžujeme neúměrně. Jizerky trpí overturismem už dlouhou dobu a doplatí na to, že prodloužíme sezonu a umožníme větší průnik lidí,“ upozorňuje. „Bude tam daleko větší pohyb techniky a lyžovat se bude i v noci. V Jizerkách třeba žije poslední populace tetřívka, která tím extrémně trpí.“

Turistické přetížení je ale podle Knota výjimečné. „Udržitelnost je potřeba vnímat komplexně, to znamená nejenom z hlediska enviromentálního, ale i sociálního a ekonomického. O overturismu na českých horách můžeme mluvit v období Silvestru nebo Jizerské padesátky, ale v drtivé většině zimní sezony je na horách úplně normální pohyb,“ oponuje.

Více podrobností o chemickém znečištění vod v souvislosti s provozem lyžařských areálů i pozitivech lyžování pro turistický ruch si můžete poslechnout v záznamu debaty. Moderuje Karolína Koubová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.