Lyžujte, když je sníh, kritizuje zasněžování přírodovědec. Jde o turismus, oponuje zástupce horských středisek
Jizerská padesátka o tomto víkendu neodstartovala kvůli nedostatku sněhu a teplému počasí. Od roku 1999, kdy se stala součástí prestižní světové ligy dálkových běhů, se tak stalo potřetí. Vzhledem k nepříznivým klimatickým vyhlídkám do dalších ročníků obec Bedřichov požádala o povolení k vybudování zasněžovacího systému pro nástup lyžařů ze stadionu do hor. Liberecký kraj přislíbil v memorandu jeho financování zhruba ze 30 procent.
„V nadmořských výškách 600 až 700 metrů nad mořem v příštích desetiletích pravděpodobně nebudou dobré podmínky pro to, aby tam napadl přírodní sníh, protože teploty jdou neustále nahoru,“ říká vedoucí výzkumného týmu v Ústavu globální změny na Akademii věd a České geologické služby Jakub Hruška.
Čtěte také
„V Bedřichově se za posledních 60 let zvýšily už o více než dva stupně. Prognóza je špatná a řešit všechno umělým sněhem není správná cesta,“ doplňuje. Problém nedostatku sněhu se totiž v budoucnu nejspíše bude přesouvat do stále vyšších poloh.
Podle ředitele Asociace horských středisek Libora Knota ale zasněžování přináší více benefitů než negativ. „Záměrem není řešit Jizerskou padesátku, ale modernizovat stadion a úsek v délce jeden a půl kilometru k nejbližší infrastruktuře, kde je městská hromadná doprava, parkoviště, služby,“ popisuje.
„Umožnit dvou- až pětikilometrové kolečko s větší jistotou sněhu tak, aby se posílil nástup pro všechny běžkaře a turisty, kteří tam přijdou, je normální projekt, který má svůj smysl,“ obhajuje plány Knot.
To bychom mohli říct, že zakážeme chlazení v zimních stadionech a nebudeme kropit fotbalové stadiony.
Libor Knot
Posílení infrastruktury je podle něj investicí do zdraví i ekonomické prosperity, protože do hor přiláká turisty a nabídne lidem spolehlivou možnost trávení volného času.
„Technické zasněžování je v dnešní době naprostým základem infrastruktury lyžařského areálu nejenom v Česku, ale i v Alpách. Bez něj to v podstatě nejde,“ konstatuje. „Není žádný důvod, proč to neposílit. Jde o turismus a o to, aby se lidé dostali na čerstvý vzduch. To není žádné poškozování přírody, je to voda a vzduch,“ argumentuje.
Čtěte také
Vodu v řekách zasněžování neohrožuje
Podle Hrušky je ale rozhodující míra použití technického sněhu. „Model, kdy střediska přechází kompletně na umělé zasněžování, je dlouhodobě neudržitelný,“ varuje.
Problematický je zejména pro energetickou náročnost a velkou spotřebu vody. „Už před pěti lety dostala třetina lyžařských areálu pokutu za nadměrný odběr vody při zasněžování,“ uvádí Hruška. „Vody ubývá i ve vyšších nadmořských výškách. Třeba v Jizerkách ubyla za posledních deset let třetina vody v povrchových vodách.“
Knot ale střediska hájí, že porušení nejsou tak častá a celková spotřeba stavy řek neohrožuje.
Jizerky trpí overturismem už dlouhou dobu a doplatí na to, že prodloužíme sezonu a umožníme větší průnik lidí.
Jakub Hruška
„Zasněžované plochy v Česku jsou zhruba na necelých 1500 hektarech, to je jedno větší zemědělské družstvo. Spotřebujeme maximálně 3 miliony metrů kubických vody, to jsou dvě desetiny celkově odebraných povrchových vod. I železárny mají osmkrát větší odběr,“ vyjmenovává.
„To bychom mohli říct, že musíme zakázat chlazení v zimních stadionech a že nebudeme kropit fotbalové stadiony.“
Hory zatěžujeme neúměrně
Rizikové ale může být podle Jakuba Hrušky i chování turistů a atrakce, které jim střediska chystají.
Čtěte také
„Hory zatěžujeme neúměrně. Jizerky trpí overturismem už dlouhou dobu a doplatí na to, že prodloužíme sezonu a umožníme větší průnik lidí,“ upozorňuje. „Bude tam daleko větší pohyb techniky a lyžovat se bude i v noci. V Jizerkách třeba žije poslední populace tetřívka, která tím extrémně trpí.“
Turistické přetížení je ale podle Knota výjimečné. „Udržitelnost je potřeba vnímat komplexně, to znamená nejenom z hlediska enviromentálního, ale i sociálního a ekonomického. O overturismu na českých horách můžeme mluvit v období Silvestru nebo Jizerské padesátky, ale v drtivé většině zimní sezony je na horách úplně normální pohyb,“ oponuje.
Více podrobností o chemickém znečištění vod v souvislosti s provozem lyžařských areálů i pozitivech lyžování pro turistický ruch si můžete poslechnout v záznamu debaty. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Moderní zasněžovací systémy šetří vodu i energii. Když mrzne, vyrobí až 60 kubíků sněhu za hodinu
Nejlepší sníh je ten, který nemusíme vyrobit, říkají vlekaři. Obzvlášť v posledních letech se ale přírodě na českých horách musí pomoct. Jak se změnily zasněžovací systémy?
-
Meteorolog Žák: Lyžování? V budoucnu až od února a jen ve vyšších polohách. Zasněžování nepomůže!
Podle nejnovější švýcarské studie bude lyžování a další zimní aktivity možné už jen ve vyšších polohách. A umělé zasněžování může jen způsobit další problémy.
-
Majitelé areálů bez technického sněhu prostě nemohou fungovat, podporuje zasněžování Neumannová
Je udržitelné zasněžovat sjezdovky v čase, kdy vláda vydává miliardy na kompenzace vysokých cen energií? Debatují Kateřina Neumannová a Jan Stránský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.