Smrtí Abú Bakra Bagdádího Islámský stát nekončí
Dlouho připravovanou zpravodajskou akci, při které zemřel vůdce takzvaného Islámského státu abú Bakr Bagdádí, zkomplikovalo stažení amerických jednotek ze Sýrie, nařízené prezidentem Donaldem Trumpem.
Tvrdí to americký deník New York Times.
Podle jeho zpravodajských a vojenských zdrojů šéf Bílého domu věděl, že CIA a příslušníci speciálních jednotek Bagdádího sledují, a byl pravidelně informován, jak hon na nejhledanějšího teroristu světa pokračuje.
Čtěte také
Trumpovo náhlé odvolání amerických vojáků ze severovýchodní Sýrie před třemi týdny pečlivé přípravy narušilo a přimělo představitele Pentagonu, aby plán riskantního nočního útoku uspíšili. Bagdádí byl tak při operaci zabit ne „díky Trumpovu počínání“, ale jemu navzdory, zdůrazňuje americký list.
Podle jeho zdrojů se útok začal plánovat už v létě, kdy se CIA nečekaně dozvěděla, že se Bagdádí skrývá v jedné vesnici v severovýchodní Sýrii, kterou ovládají skupiny napojené na Al-Káidu. Informace získala z výslechu jedné z manželek Bagdádího a jeho kurýra.
Americká rozvědka úzce spolupracovala s iráckou a kurdskou zpravodajskou službou a iráckými a syrskými představiteli. Nasadila do vsi i špehy, kteří Bagdádího neustále sledovali.
Americké zdroje deníku zdůraznily, že Kurdové s nimi spolupracovali i poté, co Trump rozhodl o stažení amerických vojáků a umožnil Turecku zahájit ofenzivu. Syrští a iráčtí Kurdové poskytli Američanům víc informací než kterákoli jiná země, upozornil jeden ze zdrojů New York Times.
Decentralizovaná organizace
Britský deník The Times si všímá toho, že Trump oznámil také zabití Bagdádího nástupce, ale neuvedl jméno. Půjde zřejmě o mluvčího Islámského státu abú Hasana Muhádžira, nebo Abdalláha Kardáše, někdejšího důstojníka iráckého diktátora Saddáma Husajna. Každopádně Syrské demokratické síly, tedy kurdské milice, uvádějí, že operace proti Islámskému státu pokračuje.
Čtěte také
Podle londýnských novin hráli Kurdové při útoku na Bagdádího zásadní roli. Jejich špeh mu dokonce sebral spodní prádlo. Američané z něj získali Bagdádího DNA, která pak pomohla zabitého vůdce pozitivně identifikovat. Kurdský špeh byl po útoku i s rodinou z oblasti odvezen a očekává, že dostane alespoň část z vypsané odměny ve výši 25 milionů dolarů, kterou Američané za dopadení Bagdádího vypsali, poznamenávají britské Timesy.
Deník Washington Post však varuje, že smrt Bagdádího je pro Islámský stát jen symbolickou ranou. Bagdádího organizace dnes už sice není teritoriální silou, ale existuje dál ve formě decentralizovaných buněk roztroušených po syrském a iráckém venkově.
Podle analytiků jsou tyto buňky v podstatě autonomní a samy si shánějí peníze na svou činnost, takže zabití nejvyššího vůdce je příliš nepostihne. Spojené státy v posledních dvaceti letech zabily řadu vojenských velitelů, ale jejich ozbrojené skupiny nezanikly. Tyto akce zkrátka nemají za následek strategické zhroucení ani porážku celé organizace.
Otázka zní, jak se samozvaný Islámský stát dokáže přeskupit a dál zůstat hrozbou. Zatím se ze ztráty svého chalífátu vzpamatovává velmi pomalu a Bagdádího smrt přišla v nevhodnou chvíli pro jeho zbývající členy. I když se na ni zřejmě připravovali, bude pro ně těžké udržet organizaci v nedotčeném stavu, cituje Washington Post analytika Střediska pro globální politiku Hassana Hassana.
Nebezpečný mýtus
Také izraelský server Times of Israel souhlasí, že smrt Bagdádího neznamená konec Islámského státu. Podle něj se zásadně nezmění ani způsob, jakým operuje. Jeho útoky budou menší díky vojenským zásahům protivníka i omezeným finančním prostředkům, ale ne kvůli smrti vůdce.
Čtěte také
Po rozpadu své územní říše je Islámský stát stejně spíš pouze myšlenkou než konkrétní realitou. Rozhodně ale nezanikne a v pozměněné formě bude ještě mnoho let sužovat Západ.
Možná důležitější otázkou ale je, co se stane s obecnější myšlenkou salafistického džihádu. Po smrti Usámy bin Ládina zaplnil Islámský stát mezeru vytvořenou absencí džihádistického velení. A vystupňoval brutalitu takovou měrou, že v mnoha ohledech překonal taktiku kruté Al-Káidy, připomínají Times of Israel.
Server izraelského deníku Jediot achronot varuje, že Islámský stát má dnes odnože na Blízkém východě, v Asii i Africe a nejspíš také v Evropě. Podniká smrtonosné útoky od Srí Lanky přes Mali až po jižní Francii, a přestože přišel o veškeré dobyté území v Iráku a Sýrii, je stále nebezpečný.
Podle OSN má dnes samozvaný Islámský stát pořád na 30 tisíc bojovníků roztroušených po Sýrii a Iráku, včetně muslimů z celého světa. Organizace má také tisíce ozbrojenců na Sinajském poloostrově, kteří bojují proti egyptské armádě. A její skupiny jsou aktivní i v Nigérii, Pákistánu, Francii či Belgii.
Bagdádího smrt však může narušit morálku sunnitských džihádistů, a urychlit tak dobytí provincie Idlib režimem syrského prezidenta Bašára Asada, jemuž pomáhají Rusové a šíitské milice podporované Íránem. Není ale pravděpodobné, že by aktivita Islámského státu ustala v Evropě.
Možná se objeví nový vůdce inspirovaný mýty o Bagdádího smrti, které vytvoří džihádisté po celém světě. Někdy je mýtus nebezpečnější než živý člověk, dodává Jediot achronot.
Související
-
Vrátíme bojovníky Islámského státu do domovských zemí, řekl turecký ministr. Evropě vytkl nečinnost
Podle OSN se k Islámskému státu, který na vrcholu své expanze ovládal části Sýrie a sousedního Iráku, za dobu jeho existence připojilo 40 000 zahraničních bojovníků ze 110 zemí.
-
Rusko-turecké jednotky začínají hlídat sever Sýrie. Americké jednotky budou strážit ropná naleziště
Hlídky zatím budou kontrolovat sedm kilometrů široký pás podél tureckých hranic. Podle Moskvy i Washingtonu se kurdští ozbrojenci z pohraničí stáhli. Ankara ale tvrdí, že někteří z nich zůstávají.
-
Arabista: Islámský stát otevřel Pandořinu skřínku, která se jen těžko zavře. Jeho propaganda stále žije
V době internetu lze podle Bronislava Ostřanského proti propagandě bojovat jen těžko – podobně jako v případě boje proti fake news. A jak se na ní odrazí smrt vůdce Abú Bakra Bagdádího?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.