Slobodan Miloševič dostane obhájce
I právo na obranu má své hranice, konstatoval dnes ráno soudní tribunál v Haagu, když se po měsících průtahů, způsobených zdravotními potížemi obžalovaného, rozhodl Slobodanu Miloševičovi přidělit advokáta. Tribunál v Haagu tak rozhodl na základě lékařské expertízy, v jejímž závěru je konstatováno, že by se Slobodan Miloševič ze zdravotních důvodů neměl nadále hájit sám.
Třiašedesátiletý bývalý prezident Jugoslávie a Srbska trpí srdeční chorobou a vysokým tlakem. Zdravotní potíže vedly před několika týdny dokonce k úvahám, že by Miloševič neměl být nadále souzen, což ovšem tribunál nakonec odmítl s tím, že zváží možnost, jak obžalovanému pobyt před spravedlností ulehčit. Důsledkem toho je dnešní rozhodnutí o obhájci. Toho Miloševič dosud odmítal s tím, že se bude hájit sám už proto, že legitimitu haagského tribunálu neuznává.
Proti rozhodnutí soudců se okamžitě odvolal. "Je to špinavost, odejmout někomu právo obhajovat se před soudem, jen proto, že je nemocen," prohlásil Miloševič krátce po oznámení rozhodnutí soudu. Ten zamítl i jeho žádost na novou lékařskou expertízu, kterou by provedli lékaři ze Srbska, Ruska a Řecka. Bývalý srbský vůdce totiž stroze konstatoval, že série vyšetření, na jehož základě mu bude přidělen obhájce, byla zmanipulovaná, protože jeden z lékařů, Belgičan Tavernier, pochází ze země, kde sídlí Miloševičovi a Srbsku nepřátelsky nakloněná organizace-NATO.
Haagský tribunál zatím nerozhodl o osobě obhájce, ani neupřesnil datum, odkdy by měl být Miloševičovi jeho "nechtěný" advokát k dispozici.
Bude to i nadále ten Miloševič jak ho známe doposud, nebo přidělením advokáta utrpí jeho zatím navenek skálopevná obhajoba smrtelnou ránu? Tuto otázku si dnes krátce po zprávách z Haagu položil i bělehradský deník Politika. "Doposud známe Miloševiče jako agresivního, arogantního a inteligentního řečníka, který dokáže účinně oponovat svým žalobcům. Ať si to na Západě přiznávají, nebo ne, je v něm cosi, co kdysi předchůdci dnešních vůdců tolik obdivovali na "našem drahém Titovi." Jak dlouho ale ještě může Miloševič vydržet?" ptá se komentátor.
Miloševič stavěl svou obhajobu na odmítání jakékoli odpovědnosti za události v bývalé Jugoslávii. Duševní rovnováhu si dodával i falešným ztotožňováním své osoby se srbským národem. Nikdy neříká- byl jsem napaden, ale já a srbský národ jsme byli přinuceni k obraně. Jak konstatuje jeden z psychiatrů, kdyby Miloševič připustil byť jen nepřímou odpovědnost za rozhodnutí, v jejichž důsledku zahynulo v zemích bývalé Jugoslávie přes 200 000 lidí, narušilo by to možná postupně jeho argumenty jako celek a jeho obhajoba by se rozpadla.
Jak zdůrazňuje Politika a další srbské noviny, psychickou stabilitu si Miloševič udržuje i živením iluze, že za ním stojí celý srbský národ, zejména dočasně pacifikované ozbrojené složky, a že je svým způsobem, nyní cituji již zmíněnou Politiku - jakýmsi novodobým srbským Garym Cooperem ve filmu "V pravé poledne," tedy osamělým bojovníkem proti všemu zlu.
Politika připouští, že by už fakt, že bude muset kromě soudu komunikovat s další osobou mohl unaveného Miloševiče přivést do krize. Připomíná v této souvislosti případy psychické lability s následnými sebevraždami v jeho rodině. Zatím bylo v posledních dnech vše při starém. Bývalý prezident odmítal jakákoli obvinění proti své osobě, potažmo srbskému národu, jako nehorázné lži a překrucování historie. "Jak mohli Chorvati mluvit o utlačování svého národa, když v tu samou dobu vyháněli z Krajiny tamní Srby," odpověděl Miloševič na otázku související s rozpadem Jugoslávie a válkou v Chorvatsku. "Byli to bosenští Srbové, kdo chtěl zachovat Jugoslávii a své rovnoprávné postavení i v rámci Bosny a Hercegoviny, a to v době, kdy Muslimové vyzbrojovali své paramilitární jednotky," poznamenal zase na adresu bosenského vedení.
Otázkou zůstává, jakým způsobem bude Miloševič schopen komunikovat s advokátem a zda se jeho účastí už 2 roky trvající proces skutečně urychlí. Z výzkumů veřejného mínění zatím vyplývá, že část obyvatel Srbska, i když už menšinová dokonce s bývalým prezidentem soucítí. Tedy mu dává najevo něco, co společensky spíše uzavřený Miloševič nikdy veřejně nevyjádřil žádné, tedy ani srbské oběti jugoslávských válek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.