Slíbíme-li Ukrajině brzký vstup do NATO, zavíráme si možnost jakéhokoliv budoucího jednání s Ruskem, varuje analytik Dyčka

„Žádost je vzkaz jednak občanům Ukrajiny, že země chce jít na Západ a vyjednávání s Ruskem o nějaké neutralitě je nemožné,“ odhaduje politik. „Také jde o vzkaz do Moskvy, že tato nebude už moci zasahovat do vnitropolitických záležitostí Ukrajiny, která si nenechá diktovat budoucnost Kremlem.“

Čtěte také

Na několika místech se ruští vojáci hromadně vzdávají, informoval generální štáb ukrajinské armády. Rusové tvrdí, že jde jen o přeskupování

To, že jde o gesto, potvrzuje i analytik. „Ale možná to gesto přeceňujeme, protože Ukrajina i NATO vědí, že to není reálné, ani urgentní, jak se to Ukrajinci snaží prezentovat. Navíc to nejspíš nebylo konzultováno s Aliancí a spíše jí to přidělává problém. Musíme nyní říkat, že Ukrajinu přijmeme, ale také dávat najevo, že teď to nejde, ale i tak zemi podporujeme.“

„Nelze ani očekávat, že názor na vstup Ukrajiny do NATO bude jednotný mezi jednotlivými členskými státy,“ soudí Horák. „Východní státy včetně nás budou členství vnímat především pozitivně, na rozdíl od Německa nebo Francie.“

„Ruská elita dnes říká, že je ve válce s NATO, ale ruská populace tomu nevěří. Ve chvíli, kdy by Ukrajina dostala slíbeno členství v dohledném horizontu, tak by to znamenalo, že ruská elita říká pravdu a mobilizační efekt na Rusy bude obrovský. To Ukrajina nechce, protože nepotřebuje motivované ruské vojáky,“ vysvětluje Dyčka.

Rusko si permanentně kladlo nějaké požadavky a my jsme permanentně ustupovali.
Jiří Horák

Ten připomíná, že právě ruské elity Ukrajinu v Alianci nechtějí. „Tím, že slíbíme Ukrajincům členství v NATO, tak si zavíráme možnost k jakémukoliv jednání nejen se současnou elitou v Moskvě, ale i s tou, kterou doufáme, že Vladimira Putina nahradí.“

Problematický slib

„Musíme si také klást otázku, co dělala Evropa či NATO posledních 15 let. Rusko si permanentně kladlo nějaké požadavky a my jsme permanentně ustupovali. Je legitimní, aby Rusko určovalo, který z jeho sousedů bude v NATO? Kdyby Lotyšsko nebo Estonsko nebylo v Alianci, jaká by asi byla jejich pozice? Takže nároky Ukrajiny na členství jsou legitimní,“ tvrdí poslanec.

Nevím, jestli je rozumné slibovat něco, co NATO nechce splnit.
Lukáš Dyčka

Dyčka upozorňuje, že ukrajinské vojáky dobře zná. „Mají stále velké mezery, které alianční vojáci nemají. Tedy umí dobře bojovat, ale to neznamená, že civilní kontrola ozbrojených sil bude fungovat dobře. Navíc má ukrajinská armáda velké množství ruských špehů, kteří představují bezpečnostní riziko.“

Čtěte také

Putin hraje vabank. O Rusku mluvil jako o svébytné civilizaci, která by měla nahradit prohnilý Západ, říká komentátor Dvořák

Podle analytika je slib přijmout Gruzii a Ukrajinu z roku 2008 problematický. „Nevím, jestli je rozumné slibovat něco, co NATO nechce splnit. Podobnou zkušenost máme z Evropské unie, která dlouhodobě slibovala Turecku, že ho přijme. Nestalo se a vidíme, jaké následky to má. Takže možná než dáme nějaký slib, je lepší rozmyslet, jestli jsme schopni ho v dohledném horizontu splnit,“ doporučuje Lukáš Dyčka.

„Válečné konflikty mění situaci,“ dodává poslanec. „Co nebylo představitelné před rokem, dnes představitelné je. Před rokem by nás nikoho nenapadlo, že Švédsko a Finsko budou tak rychle vstupovat do NATO.“

„Jestli současný konflikt skončí, tak si skutečně umím představit, že jednání nastanou. S jakým časovým horizontem nelze říct, ale snaha Ukrajiny do Aliance vstoupit bude velmi silná,“ předpovídá Jiří Horák (KDU-ČSL).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.