Slavní milenci. Příběhy vášně, která planula, spalovala a přinesla skandály i potíže se zákony
Milenci Frida Kahlo a Diego Rivera. Láska silnější než nevěry, rozchody a rozvod
Syté barvy, ostré kontury a syrová nálada jejích obrazů věrně zrcadlí její vlastní život – bolest a trýzeň, láska a vášeň... Dramatický osud Fridy Kahlo fascinuje dodnes. Byla královnou autoportrétu, krásnou bisexuálkou, nevázanou umělkyní a přesvědčenou komunistkou. A také handicapovanou ženou a trpící bytostí, která absolvovala přes třicet operací a v dětství ji sužovala obrna. S malířem Diegem Riverou se milovali a byli si nevěrní, rozvedli se a znovu se vzali.
Frida Kahlo Malovat začala na nemocničním lůžku. Neměla školy, neměla výtvarné vzdělání. I tak její dílo čítá přes dvě stovky obrazů a četné autoportréty jsou dodnes vyhledávány milovníky umění.
„Papež surrealismu“ André Breton přirovnal Fridu k bombě omotané pentlemi a nedokázal pochopit, že tak daleko od Paříže mohl někdo malovat tak čistě surrealistické obrazy.
Narodila se v červenci 1907 v Coyoacánu; otec Guillermo Kahlo pocházel z maďarské židovské rodiny, matka Matilde, Španělka s indiánskými geny, jí dala do vínku neklidnou krev a křehkou krásu.
Život Fridy poznamenala dopravní nehoda v osmnácti letech, kdy do autobusu, ve kterém seděla, narazila projíždějící tramvaj. Utrpěla mnoho zlomenin, mimo jiné i obratlů a páteře. Výrazně ji omezily v pohybu. Nosila sádrový korzet a většinou času trávila v posteli.
A tak začala malovat. Její první obrazy byly ovlivněny kubismem.
S Diegem Riverou se potkala na konci 20. let. Vzali se v roce 1929. Sňatek přátelé přirovnávali ke slonovi s holubicí. On, stopadesátikilový obr, slavný umělec mexické monumentální tvorby, ona, neznámá droboučká dívka s překrásným obličejem, vysoká sotva metr padesát, s tělesným postižením.
O dvacet let starší Diego vyzvedl manželku mezi tehdejší uměleckou smetánku amerického kontinentu, v umění ji vedl ke hledání vlastního výrazu. Pod jeho vlivem Frida začala portrétovat domorodé ženy a děti.
Diego byl vášnivý bonviván, neustále obklopený ženami. Manželství provázely divoké večírky, hádky a občas i rvačky. Když poznala, že ho nemůže změnit, začala mu oplácet stejnou mincí a navazovat poměry s muži i ženami. Nejslavnější byl románek s ruským revolucionářem Lvem Trockým.
Přesto Diega osudově milovala celý život, rozvedla se s ním a znovu si ho vzala.
Po setkání s André Bretonem v roce 1938 se její obrazy dostaly do světa. Při první samostatné výstavě v New Yorku psal tamní časopis Time o „hravé a krvavé fantazii ne zrovna sentimentální dívky“.
Od poloviny 40. let se zdravotní stav Fridy Kahlo zhoršoval. Život se proměnil v dlouhá období plná bolesti střídaná krátkými okamžiky euforického nadšení, kdy byla schopna malovat. Ještě víc se přimkla ke komunistické ideologii a na korzet si namalovala srp a kladivo.
Když jí v roce 1953 museli kvůli sněti amputovat nohu až nad koleno, upadla podle Rivery „do hluboké deprese a ztratila chuť do života“. Zemřela v červenci 1954 údajně na plicní embolii, ale sebevraždu nebylo možné vyloučit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
