Skutečný problém s kůrovcem je všude jinde než na Šumavě, tvrdí přírodovědec Kindlmann

„V dnešní době je skutečný problém všude jinde než na Šumavě, je celorepublikový. Týká se to hlavně Vysočiny a severní Moravy,“ upozorňuje Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty UK.

Čtěte také

Ohroženo je osmdesát procent smrků, kůrovec je jen prostředník, tvrdí ekolog

Bezzásahové zóny na Šumavě označuje za zástupný problém.

Připomíná, že na vrcholu kůrovcové kalamity způsobené orkánem Kyrill v roce 2007 zde bylo vykáceno nejvíce 345 tisíc m³ dřeva. Ale pro srovnání, loni to v celé republice bylo 18 milionů m³ dřeva a letos to může být až 50 milionů m³.

„Pro tento typ lesních škůdců je typické, že je dlouho klid a nejednou dojde k výbuchu,“ vysvětluje s tím, že prostřednictvím pylové analýzy se zjistilo, že k podobným kalamitám v minulosti došlo snad stokrát, a to s periodou 180 let.

Nám vědcům jde o to, abychom v národním parku zastavili nebo zpomalili drastický úbytek druhů organismů. Oblasti, v nichž nezasahujeme, jsou úkrytem pro druhy, které by v naší řepkové krajině vyhynuly.
Pavel Kindlmann

Kindlmann vysvětluje, že dnes se může kácet na zhruba polovině plochy NP Šumava. Druhou polovinu podle nové zonace tvoří tzv. zóna přírodě blízká (24,6 %) a zóna přírodní (27,7 %).

Čtěte také

Strašení kůrovcem na Šumavě je falešné, tvrdí ekolog a zastánce bezzásahových zón

Na většině plochy druhé jmenované prý neexistuje riziko, že by se tu objevil kůrovec, protože v této zóně už probíhá masivní samoobnova lesa.

„Většinově jde o malé stromečky do půl metru, kam kůrovec nejde. Tak proč bychom proti němu zasahovali, tam máme na 50 let pokoj,“ zdůrazňuje přírodovědec.

Zdejší roztroušené zbytky vzrostlých smrků prý není možné chránit a pokud je kůrovec opět napadne, tak je zahubí.

Na Šumavě je hospodářský les

„V nových zónách, které se zde mapují jako zóny s vyloučenými zásahy proti kůrovci, roste les, který je velice kulturně proměněn. Není to přírodní ekosystém a kůrovec na to adekvátně reaguje,“ namítá Martin Klewar z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.

Obyvatelé Šumavy podle něj mají legitimní právo na svůj rozvoj, o byznysové zájmy prý ale nejde: „V republice máme 450 milionů m³ smrkového dřeva, z toho jen 11 milionů m³ je na ploše NP Šumava. Své zájmy mohou firmy realizovat tam, kde nemají takové potíže s ochranou přírody,“ upozorňuje.

Říká se kácet, či nekácet. Ale nejsou zde jen tyto dvě eventuality. Jde o to snižovat populační hustotu kůrovce na hladinu, která odpovídá jeho přirozenému stavu.
Martin Klewar

„Pouze malý, byť velice krásný a důležitý, podíl tvoří původní dochované fragmenty lesa. Zbytek je hospodářský les Schwarzenbergů, který jsme se po roce 1991 rozhodli vyhlásit národním parkem,“ vysvětluje Klewar.

Čtěte také

Jihočeská hejtmanka hájí kampaň proti kůrovci: Jde mi o to, aby Šumava byla zelená

Kindlmann ovšem s odkazem na studii vědců České zemědělské univerzity namítá, že velkou část dnešní I. zóny tvoří lesy nedotčené člověkem, resp. kde nedošlo ke změně přirozeného druhového složení.

Analýzou stáří stromů zjistili, že nejde o vysázené lesy – vznikly prý přirozenou obnovou a náletem.

Klewar oponuje tím, že i v hospodářském lese probíhají přírodní procesy a přirozená obnova lesa ještě nedokazuje jeho původnost:

„To by znamenalo, že pokud lesník využije přirozené obnovy a stromeček tam sám nezasadí, tak nejde o hospodářský les. To přece nic nedokazuje.“