Skutečné partnerství s Tchaj-wanem má daleko větší výhody než čínský trh, upozorňuje sinolog Hála
Ostrou reakci Číny vyvolal telefonát nově zvoleného českého prezidenta Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Čínská diplomacie to považuje za porušení principu jedné Číny. „Peking se vždycky ozve, je to téměř mechanická zásada. Vypadá to, jako kdyby se Čína snažila si nejdřív udělat obrázek o tom, co se děje,“ domnívá se sinolog Martin Hála.
„Princip jedné Číny je čínská interpretace, podle které existuje jen jedna Čína a Tchaj-wan je její součástí. Politika jedné Číny je způsob, jakým se s tímto tvrzením vyrovnávají jednotlivé státy. Většina včetně Česka uznává, že existuje jedna Čína, ale nevyjadřuje se k tomu, zdali je Tchaj-wan její součástí,“ vysvětluje.
Čtěte také
Limity politiky jedné Číny jsou podle Hály velmi volné a nepochybně tak existuje velký prostor pro další rozvoj vztahů s Tchaj-wanem. Popření samotné zásady jedné Číny by ovšem nejspíš znamenalo přerušení diplomatických styků.
„Pozice Čínské lidové republiky je taková, že státy mohou mít diplomatické styky buď s Čínskou lidovou republikou, nebo s Tchaj-wanem (oficiální název Čínská republika), nikoli s oběma zároveň,“ dodává.
Cílem Čínské lidové republiky je postupně zatlačit Tchaj-wan do diplomatické izolace, omezovat jeho zahraniční styky i účast v mezinárodních organizacích. „Taktikou je uvrhnout ostrov do izolace, což by později usnadnilo případnou invazi, na kterou by světové společenství nereagovalo,“ popisuje.
Revize vztahů
Mezi českými politiky v minulosti panovaly rozpory v přístupu k pevninské Číně a Tchaj-wanu. Zatímco prezident Miloš Zeman vedl politiku nakloněnou Pekingu, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navštívil Tchaj-wan.
Promyšlený strategický přístup k Čínské lidové republice a potažmo k Tchaj-wanu je přesně to, co nám chybí.
Součástí programového prohlášení vlády je i revize vztahů s Čínskou lidovou republikou, ta ale podle Hály zatím neproběhla, a to i přesto, že současný kabinet má k Číně diametrálně odlišný postoj než ty předchozí: „Promyšlený strategický přístup k Čínské lidové republice a potažmo k Tchaj-wanu je přesně to, co nám chybí. A to bych si představoval od slibované revize, která mírně řečeno stagnuje.“
Čtěte také
„Česká republika je například stále součástí uskupení 16+1, respektive po odchodu Estonska a Lotyšska 14+1. Politika vlády vůči Číně a Tchaj-wanu je mnohem opatrnější než jsou gesta vycházející od nově zvoleného prezidenta,“ podotýká Hála s odkazem na čínskou iniciativu na podporu obchodních a investičních vztahů.
Právě Tchaj-wan je pro Českou republiku významným obchodním partnerem, a to už od 90. let, což je v kontrastu s poměrně malým objemem investic z Číny.
„Samozřejmě čínský trh má obrovský potenciál, ale má i řadu specifik a nikdy se nám ho nepodařilo využít. Skutečné obchodní a investiční partnerství s Tchaj-wanem má daleko větší dopad než potenciální výhody čínského trhu,“ uzavírá sinolog.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
