Skutečné partnerství s Tchaj-wanem má daleko větší výhody než čínský trh, upozorňuje sinolog Hála
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je sinolog Martin Hála
Ostrou reakci Číny vyvolal telefonát nově zvoleného českého prezidenta Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Čínská diplomacie to považuje za porušení principu jedné Číny. „Peking se vždycky ozve, je to téměř mechanická zásada. Vypadá to, jako kdyby se Čína snažila si nejdřív udělat obrázek o tom, co se děje,“ domnívá se sinolog Martin Hála.
„Princip jedné Číny je čínská interpretace, podle které existuje jen jedna Čína a Tchaj-wan je její součástí. Politika jedné Číny je způsob, jakým se s tímto tvrzením vyrovnávají jednotlivé státy. Většina včetně Česka uznává, že existuje jedna Čína, ale nevyjadřuje se k tomu, zdali je Tchaj-wan její součástí,“ vysvětluje.
Čtěte také
Limity politiky jedné Číny jsou podle Hály velmi volné a nepochybně tak existuje velký prostor pro další rozvoj vztahů s Tchaj-wanem. Popření samotné zásady jedné Číny by ovšem nejspíš znamenalo přerušení diplomatických styků.
„Pozice Čínské lidové republiky je taková, že státy mohou mít diplomatické styky buď s Čínskou lidovou republikou, nebo s Tchaj-wanem (oficiální název Čínská republika), nikoli s oběma zároveň,“ dodává.
Cílem Čínské lidové republiky je postupně zatlačit Tchaj-wan do diplomatické izolace, omezovat jeho zahraniční styky i účast v mezinárodních organizacích. „Taktikou je uvrhnout ostrov do izolace, což by později usnadnilo případnou invazi, na kterou by světové společenství nereagovalo,“ popisuje.
Revize vztahů
Mezi českými politiky v minulosti panovaly rozpory v přístupu k pevninské Číně a Tchaj-wanu. Zatímco prezident Miloš Zeman vedl politiku nakloněnou Pekingu, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navštívil Tchaj-wan.
Promyšlený strategický přístup k Čínské lidové republice a potažmo k Tchaj-wanu je přesně to, co nám chybí.
Součástí programového prohlášení vlády je i revize vztahů s Čínskou lidovou republikou, ta ale podle Hály zatím neproběhla, a to i přesto, že současný kabinet má k Číně diametrálně odlišný postoj než ty předchozí: „Promyšlený strategický přístup k Čínské lidové republice a potažmo k Tchaj-wanu je přesně to, co nám chybí. A to bych si představoval od slibované revize, která mírně řečeno stagnuje.“
Čtěte také
„Česká republika je například stále součástí uskupení 16+1, respektive po odchodu Estonska a Lotyšska 14+1. Politika vlády vůči Číně a Tchaj-wanu je mnohem opatrnější než jsou gesta vycházející od nově zvoleného prezidenta,“ podotýká Hála s odkazem na čínskou iniciativu na podporu obchodních a investičních vztahů.
Právě Tchaj-wan je pro Českou republiku významným obchodním partnerem, a to už od 90. let, což je v kontrastu s poměrně malým objemem investic z Číny.
„Samozřejmě čínský trh má obrovský potenciál, ale má i řadu specifik a nikdy se nám ho nepodařilo využít. Skutečné obchodní a investiční partnerství s Tchaj-wanem má daleko větší dopad než potenciální výhody čínského trhu,“ uzavírá sinolog.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
