Sklo byl honosný materiál, se kterými se majitelé pyšnili, popisuje sochař a mistr Lhotský
O skle se s nadsázkou říká, že je to první umělá hmota, popisuje sochař a sklářský mistr Zdeněk Lhotský, který bezmála třicet let šéfuje na Železnobrodsku Studiu tavené skleněné plastiky. „Nádoby z horského křišťálu, jehož výroba nám dnes přijde absurdně složitá a drahá, byla kupodivu daleko levnější než výroba skla,“ dodává.
Sklo tak vzniklo jako honosný materiál, kterým se jeho majitelé pyšnili. „Protože měli něco lepšího než někdo, kdo byl chudší.“
Výroba skla totiž byla velmi drahá a jeho používání k liturgickým účelům bylo dokonce zakázáno – protože šlo o plýtvání penězi.
Zdeněk Lhotský
Ve svém studiu realizoval návrhy českých i zahraničních umělců. Věnuje se tvorbě tavených skleněných plastik, sklářskému designu, vitráži, a technice vypalované malby na skle. Tvoří kresby, grafiky, kovové plastiky i realizace do architektury. Podílel se na desítkách interiérových realizací.
Zdeněk Lhotský vyrobil například skleněný sarkofág pro dánskou královnu Markétu II. a nejen to. Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Petra Viziny.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
