Sklo byl honosný materiál, se kterými se majitelé pyšnili, popisuje sochař a mistr Lhotský
O skle se s nadsázkou říká, že je to první umělá hmota, popisuje sochař a sklářský mistr Zdeněk Lhotský, který bezmála třicet let šéfuje na Železnobrodsku Studiu tavené skleněné plastiky. „Nádoby z horského křišťálu, jehož výroba nám dnes přijde absurdně složitá a drahá, byla kupodivu daleko levnější než výroba skla,“ dodává.
Sklo tak vzniklo jako honosný materiál, kterým se jeho majitelé pyšnili. „Protože měli něco lepšího než někdo, kdo byl chudší.“
Výroba skla totiž byla velmi drahá a jeho používání k liturgickým účelům bylo dokonce zakázáno – protože šlo o plýtvání penězi.
Zdeněk Lhotský
Ve svém studiu realizoval návrhy českých i zahraničních umělců. Věnuje se tvorbě tavených skleněných plastik, sklářskému designu, vitráži, a technice vypalované malby na skle. Tvoří kresby, grafiky, kovové plastiky i realizace do architektury. Podílel se na desítkách interiérových realizací.
Zdeněk Lhotský vyrobil například skleněný sarkofág pro dánskou královnu Markétu II. a nejen to. Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Petra Viziny.
Související
-
Skleněný sarkofág pro dánskou královnu je ISS mezi hrobkami, srovnává výtvarník Lhotský
Umělec Bjoern Norgaard, hledal skláře, kteří by zadání zvládli, několik let. Našel je nakonec až v Pelechově u Železného Brodu ve Studiu tavené plastiky Zdeňka Lhotského.
-
Myslel jsem, že skončíme bez práce, ale lítá kolem nás štěstí, říká sklářský výtvarník Lhotský
Když byl Zdeněk Lhotský v páté třídě, na exkurzi ve sklárně si uvědomil, že sklo je obor, kterému se chce věnovat.
-
Zdeněk Lhotský: Sklo je autoritativní materiál. Musí se s ním umět zacházet, aby člověka nepohltilo
Zdeněk Lhotský patří podle amerického časopisu Wallpaper mezi dvanáct Čechů, kteří ovlivňují světový design. „Denně jsou to výzvy,“ říká sklářský výtvarník.
