Skleněný sarkofág pro dánskou královnu je ISS mezi hrobkami, srovnává výtvarník Lhotský
Autor, dánský umělec Bjoern Norgaard, hledal skláře, kteří by zadání zvládli, několik let. Našel je nakonec až v Pelechově u Železného Brodu ve Studiu tavené plastiky výtvarníka a skláře Zdeňka Lhotského. Právě zde byl utaven a vybroušen několikatunový kolos – sarkofág pro královnu Margaretu II. a jejího chotě prince Henrika.
Dílna jím pozvedla laťku sklářského umění a ukázala, že v určitých technologiích mohou i malé české podniky svým umem konkurovat světové špičce.
V pelechovské dílně panuje čilý ruch, brusiči se tu pilně věnují zakázkám. Jedním z nich je Robert Hušek. Na sarkofágu, který zde byl donedávna umístěn, odvedl obrovský kus práce. „Museli jsme si pořádně věřit,“ říká. Dílo brousil s přestávkami dva roky. „Postavila se na to nová hala, byl jsem do ní zavřený a hodlal jsem ji opustit, až to bude obroušené. A dokud nevypadl poslední kus z pece, tak se to pořád dávalo dohromady, což bylo asi nejnáročnější,“ vysvětluje.
Kenotaf plný symbolů
Dílo si objednala dánská královna Margareta II., která má umělecké vzdělání, často zahajuje kulturní akce a fandí odvážným projektům. Sarkofág takové kritérium bezesporu splňuje. „Je to takový batiskaf, ponorka, uprostřed níž plují dvě postavy v rubáších,“ popisuje Zdeněk Lhotský. Mluví se o sarkofágu, ale ve skutečnosti jde o kenotaf – ostatky v něm totiž nebudou. „Královna a princ jsou vlastně jako bubliny. Jde o prázdný prostor ve tvaru dvou postav,“ dodává.
Oválný korpus o váze přes čtyři tuny podpírají tři sloupy symbolizující ostrovní stát. Jsou z kamenů dovezených z Grónska, Faerských ostrovů a Bornholmu. Sloupy zdobí stříbrné hlavy slonů – právě takové, jaké visí u vchodu do dánského pivovaru Karlsberg, významného mecenáše dánské kultury a školství. Schodovitý podstavec z francouzského mramoru odkazuje na původ prince Henrika, francouzského vikomta. Vršek díla pak zdobí zlatem zářící plastika plná nejrůznějších symbolů, které se dotýkají života královského páru.
Celý sarkofág našel své místo v kapli Sv. Brigity – v jedné z postranních lodí katedrály v Roskilde. V zemi nesmírně populární Margareta II. se rozhodla obsadit poslední volné místo v chrámu. Ten slouží k poslednímu odpočinku dánských králů a královen už od 14. století. „To rozhodnutí je velká věc. Dánsko tím žije a pro nás bylo úžasné potkat takovou autoritu,“ říká na adresu královny režisér Pavel Štingl. O sarkofágu natáčí už čtyři roky dokument.
Sarkofág, na jehož výrobu si žádný ze zahraničních sklářů netroufl, je sestaven ze šesti dílů – tří spodních a tří horních. Každý má přibližně tři čtvrtě tuny. Jednotlivé díly musely být v peci několik měsíců. Došlo proto i na vcelku nákladný pokus. „Přišla první várka skla, tak jsme udělali formu a věděli jsme, že nebudeme chladit. Potřebovali jsme jen vědět, jak se sklo bude chovat ve formě. Tak jsme ho nechali cíleně zdevastovat. Byl to první a prazvláštní okamžik, kdy jsem začal pochybovat, jestli jsme úplně zdraví,“ říká se smíchem Zdeněk Lhotský.
ISS mezi hrobkami
Nakonec se podařilo utavit a vychladit všech šest částí. Napětí tím ale nijak nepolevilo. Čím blíž byl sarkofág k realizaci, tím byli skláři nervóznější. „Pak přijde montáž a všechno, co se na sucho simulovalo v dílně, musí natvrdo klapnout v katedrále,“ popisuje Lhotský. Největší strach měl při spouštění horního prostředního dílu. Po úspěšné instalaci si tak tvůrci mohli zhluboka vydechnout.
„Z mého pohledu je to překrásné dílo, protože je – jak říkala královna – hodně neobvyklé a odvážné. Do sousedství starých, většinou klasicistních, anticizujících hrobek najednou přichází takovéto ISS,“ popisuje Zdeněk Lhotský futuristický rys sarkofágu. Dílo si pochvaluje jako vrchol své zakázkové tvorby.
Kompletní náklady díla, které se připravovalo a tvořilo patnáct let, dosahují 29 milionů dánských korun, což je přes sto milionů v českých korunách. Tato suma však zahrnuje i veškeré stříbro, zlato, kamenické práce a další práce. Veřejnost sarkofág uvidí, až zemře sama královna. Ostatky prince Henrika byly totiž podle jeho poslední vůle rozptýleny.
Související
-
I v Belgii byly poválečné represe německé menšiny desetiletí...
Válečné a poválečné osudy Němců v Belgii v mnohém připomínají ty z Československa. Jejich území nacisté odtrhli a anektovali ke své říši. Po roce 1945 se pro belgic...
-
Technologie pro český pavilon na Expo se chystá v průhonickém...
Dosud nejnákladnější světová výstava Expo se v říjnu 2020 otevře v Dubaji. Odhadované náklady jsou v přepočtu 150 miliard českých korun. Jen patnáctikilometrové pro...
-
Kvůli antikoncepci plavou v řekách oboupohlavní ryby. Kapka...
V českých řekách plavou oboupohlavní ryby. Hormony vypouštěné kanalizací se pomalu stávají problémem. Nedokážou je zatím zcela odstranit ani ty nejmodernější čistír...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.