Skleněný sarkofág pro dánskou královnu je ISS mezi hrobkami, srovnává výtvarník Lhotský

2. květen 2018

Autor, dánský umělec Bjoern Norgaard, hledal skláře, kteří by zadání zvládli, několik let. Našel je nakonec až v Pelechově u Železného Brodu ve Studiu tavené plastiky výtvarníka a skláře Zdeňka Lhotského. Právě zde byl utaven a vybroušen několikatunový kolos – sarkofág pro královnu Margaretu II. a jejího chotě prince Henrika.

Dílna jím pozvedla laťku sklářského umění a ukázala, že v určitých technologiích mohou i malé české podniky svým umem konkurovat světové špičce.

V pelechovské dílně panuje čilý ruch, brusiči se tu pilně věnují zakázkám. Jedním z nich je Robert Hušek. Na sarkofágu, který zde byl donedávna umístěn, odvedl obrovský kus práce. „Museli jsme si pořádně věřit,“ říká. Dílo brousil s přestávkami dva roky. „Postavila se na to nová hala, byl jsem do ní zavřený a hodlal jsem ji opustit, až to bude obroušené. A dokud nevypadl poslední kus z pece, tak se to pořád dávalo dohromady, což bylo asi nejnáročnější,“ vysvětluje.

Kenotaf plný symbolů

Sarkofág pro královnu Margaretu II.

Dílo si objednala dánská královna Margareta II., která má umělecké vzdělání, často zahajuje kulturní akce a fandí odvážným projektům. Sarkofág takové kritérium bezesporu splňuje. „Je to takový batiskaf, ponorka, uprostřed níž plují dvě postavy v rubáších,“ popisuje Zdeněk Lhotský. Mluví se o sarkofágu, ale ve skutečnosti jde o kenotaf – ostatky v něm totiž nebudou. „Královna a princ jsou vlastně jako bubliny. Jde o prázdný prostor ve tvaru dvou postav,“ dodává.

Oválný korpus o váze přes čtyři tuny podpírají tři sloupy symbolizující ostrovní stát. Jsou z kamenů dovezených z Grónska, Faerských ostrovů a Bornholmu. Sloupy zdobí stříbrné hlavy slonů – právě takové, jaké visí u vchodu do dánského pivovaru Karlsberg, významného mecenáše dánské kultury a školství. Schodovitý podstavec z francouzského mramoru odkazuje na původ prince Henrika, francouzského vikomta. Vršek díla pak zdobí zlatem zářící plastika plná nejrůznějších symbolů, které se dotýkají života královského páru.

Celý sarkofág našel své místo v kapli Sv. Brigity – v jedné z postranních lodí katedrály v Roskilde. V zemi nesmírně populární Margareta II. se rozhodla obsadit poslední volné místo v chrámu. Ten slouží k poslednímu odpočinku dánských králů a královen už od 14. století. „To rozhodnutí je velká věc. Dánsko tím žije a pro nás bylo úžasné potkat takovou autoritu,“ říká na adresu královny režisér Pavel Štingl. O sarkofágu natáčí už čtyři roky dokument.

Sarkofág, na jehož výrobu si žádný ze zahraničních sklářů netroufl, je sestaven ze šesti dílů – tří spodních a tří horních. Každý má přibližně tři čtvrtě tuny. Jednotlivé díly musely být v peci několik měsíců. Došlo proto i na vcelku nákladný pokus. „Přišla první várka skla, tak jsme udělali formu a  věděli jsme, že nebudeme chladit. Potřebovali jsme jen vědět, jak se sklo bude chovat ve formě. Tak jsme ho nechali cíleně zdevastovat. Byl to první a prazvláštní okamžik, kdy jsem začal pochybovat, jestli jsme úplně zdraví,“ říká se smíchem Zdeněk Lhotský.

ISS mezi hrobkami

Nakonec se podařilo utavit a vychladit všech šest částí. Napětí tím ale nijak nepolevilo. Čím blíž byl sarkofág k realizaci, tím byli skláři nervóznější. „Pak přijde montáž a všechno, co se na sucho simulovalo v dílně, musí natvrdo klapnout v katedrále,“ popisuje Lhotský. Největší strach měl při spouštění horního prostředního dílu. Po úspěšné instalaci si tak tvůrci mohli zhluboka vydechnout.

„Z mého pohledu je to překrásné dílo, protože je – jak říkala královna – hodně neobvyklé a odvážné. Do sousedství starých, většinou klasicistních, anticizujících hrobek najednou přichází takovéto ISS,“ popisuje Zdeněk Lhotský futuristický rys sarkofágu. Dílo si pochvaluje jako vrchol své zakázkové tvorby.

Kompletní náklady díla, které se připravovalo a tvořilo patnáct let, dosahují 29 milionů dánských korun, což je přes sto milionů v českých korunách. Tato suma však zahrnuje i veškeré stříbro, zlato, kamenické práce a další práce. Veřejnost sarkofág uvidí, až zemře sama královna. Ostatky prince Henrika byly totiž podle jeho poslední vůle rozptýleny.

Sarkofág pro dánskou královnu Margaretu II.
autoři: Lucie Vopálenská , jpr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.