Šíření internetu ve světě ovlivňují vytvářením vhodných podmínek a právního rámce hlavně vlády

17. květen 2007

Termín "e-readiness" znamená připravenost či pokrok při přechodu do éry elektronické informatiky založené na internetu. Hodnocení této připravenosti a postupu, či vlastně i jeho umožňování a usnadňování vládami jednotlivých zemí, je předmětem každoročního hodnocení britskou prestižní politicko-ekonomickou výzkumnou organizací The Economist Intelligence Unit.

Jak vysvětlují autoři studie, letošní výsledky ukazují jasněji než dosud, jak rychle kupředu postupují nejrozvinutější asijské země, takzvaní Asijští tygři. Výsledky jsou zřetelnější i díky nové metodologii, která zohledňuje nejen technické faktory, ale i liberálnost ekonomického a právního prostředí, za což jsou zodpovědné především vlády.

V tabulce EIU, která po uvedeném hodnocení různých kritérií stanoví pořadí jednotlivých zemí, stále vede Dánsko s 8,88 bodu na škále od jedné do deseti a na druhém místě jsou společně Spojené státy a Švédsko. Na čtvrté se ovšem letos z loňského desátého místa dostal Hong Kong s 8,72 bodu a na šesté z 13tého Singapúr, zatímco loni třetí Švýcarsko kleslo na místo páté. Na dalších místech pak jsou nejvyspělejší země západní Evropy a také Kanada, Austrálie a Nový Zéland.

Pak ovšem od 16tého do 18tého místa následují opět "Asijští tygři", tedy Jižní Korea, Tajvan a Japonsko, které tak s bodovým hodnocením od 8,01 do 8.08 předběhly Německo, Belgii, Irsko, Francii a další vyspělé země.

Autoři studie zdůrazňují, že důležitými faktory hodnocení - kromě rozvoje rychlého internetu, provádění plateb a služeb prostřednictvím sítě a dalších technických parametrů -- jsou nyní například celkové prostředí pro podnikání v té či oné zemi, včetně zvýhodňování malých firem a na jejich rozvoj zaměřených investic. Dalšími faktory jsou pak stabilní právní rámec, přející rozvoji internetu a elektronických či softwarových firem. Významnou roli pak hraje i napojení takovýchto nových malých firem na univerzity, kolem kterých díky bezprostřední aplikaci učitelského a studentského výzkumu vyrůstají "technologické" či "vědecké parky", kde objevy a vynálezy či nové softwarové programy nacházejí rychlou cestu na trh.

Co do hodnocení dalších zemí -- k radosti střední a východní Evropy - na čestných místech od 28ho pak postupně přicházejí na řadu nejvyspělejší postkomunistické země. Vede je Estonsko se 6,84 body, Slovinsko a Česká republika, před kterou se drží jihoamerické Chile. Česká republika se posunula ze 32tého na 31té místo, což v bodech činí zlepšení ze 6,14 na 6,32. Po Řecku a Spojených arabských emirátech pak následuje Maďarsko, Jižní Afrika, Malajsie, Lotyšsko, Mexiko, Slovensko a 40téPolsko, které si o šest míst pohoršilo, i když si bodové skore poněkud zlepšilo na 5,80.

Z nadějných ekonomik a budoucích elektronických gigantů, kteří ovšem jsou v tabulce ještě níže, stojí ještě za zmínku 54tá Indie, 56tá Čína, která si o jedno místo od loňska polepšila a 57té Rusko. To naopak kleslo o pět míst, i když si bodově poněkud polepšilo ze 4,14 na 4,27 bodu, s čímž však nestačilo vývoji ostatních zemí. Autoři hodnocení připomínají, že je to zaviněno faktory, které by měly vytvářet příznivé podmínky pro podnikání a stabilní právní prostředí, což v Rusku není zdaleka tak, jak by mělo být, a problémem je podobně jako v Číně i když méně zřetelným způsobem, cenzura. Na druhé straně EIU připomíná, že Rusko i ještě níže hodnocená šedesátá Ukrajina nejsou bez šancí do budoucna, neboť disponují značným množstvím patřičně vzdělaných softwarových odborníků, jejichž firmy stále více získávají kontrakty od velkých amerických, evropských a asijských firem. Obě země i Čína jsou hlavně stále více schopné přilákat velké mezinárodní počítačové firmy, aby přestěhovaly existující úzce specializovanou výrobu v oblasti informačních technologií právě do jejich zemí, nebo-li provedly tzv "outsourcing".

Tabulku EIU uzavírají mezi 64tým a 69tým místem Kazachstán, Vietnam, Alžírsko, Indonézie a Azerbajdžán, a na posledním místě, tedy méně než na polovině bodového výsledku České republiky, je Írán se 3.08 body. Ten si pohoršil o čtyři místa , opět kvůli restrikcím v oblasti práva a podnikání a nejrůznějším cenzurním opatřením.

Na závěr EIU konstatuje, že průměrné globální hodnocení se rok od roku zlepšuje a činí nyní 6,24 bodu a stejně tak nadějně se snižuje mezera mezi nejlepšími a nejhoršími zeměmi. Uvidíme zda to vše také nějak přispěje ke zušlechtění lidské nátury...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: jj
Spustit audio