Sinolog Molčanov: U Číňanů nikdy nevíte, jestli z toho, co říkají, budou plynout následky

9. srpen 2019

Publicista a překladatel Denis Molčanov se věnuje především čínské literatuře. O exotickém jazyce říká: „Čínština se nedá naučit rychle. To je také důvod, proč veškeré snahy čínské vlády nějakým způsobem se prezentovat v zahraničí narážejí na stěnu jazyka. Naopak oni sami se musí naučit mluvit anglicky.“

„Jen tak se naučit čínsky nelze. Trvá to až pět let, než jste na úrovni četby složitějšího textu,“ uvádí host páteční Osobnosti Plus a k otázce, jestli je čínština jazykem světové budoucnosti, dodává:

Čtěte také

„Čína rozhodně není zemí, která bude ustupovat z dobytých bastionů. Je-li její plán za určitých deset patnáct let, i dříve, obsadit první příčku ekonomické velmoci, bude se s touto zemí, regionem a civilizací muset člověk umět vypořádat.“

Molčanov v této souvislosti podotýká, že čínská vláda má tuto ambici k roku 2030 zaznamenanou přímo ve státních dokumentech a je to pro vedení komunistického státu velké téma, které se řeší nejen v Číně, ale především ve Spojených státech.

Překládání je mentální gymnastika.
Denis Molčanov

Východ, západ

„U Číňanů nikdy nevíte, jestli z toho, co říkají, budou plynout následky. Není to lhaní, ale spíše strategie stará jako čínská civilizace sama. Jazyk má v několika variantách přísloví: ukazuješ na východ a maluješ západ. Situace se řeší až podle výsledků,“ komentuje odborník na čínskou kulturu místní mentalitu a také otázku čínské expanze nejen do střední Evropy.

Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s jejím hostem. Sinolog Denis Molčanov mimo další ještě otevře téma obav z jednání čínské strany. Popíše také, jací jsou Číňané obchodníci.

autoři: Lucie Vopálenská , kte
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.