Šimon Caban: Někdy je potřeba sáhnout k výchovné facce i v mezinárodních vztazích
Architekt a scénograf Šimon Caban se v poslední době věnuje také divadelní režii a baví ho hledat prostředky a témata, kterými oslovuje publikum. Současně podotýká, že předpokládá obecenstvo, které je s ním na jedné vlně.
„Hesla jsou krásná tím, že jsou děsně omezená. Na transparentu to vypadá skvěle, ale žít se s tím celou dobu nedá. Myslím, že pragmatismus do života patří,“ říká středeční host Osobnosti Plus ke své inscenaci muzikálu Vlasy, který nedávno realizoval v divadle Kalich.
Tomáš Sedláček: Politici tvrdí, že jsme malý národ, který potřebuje uchránit před neexistující hrozbou

Tomáš Sedláček napsal řadu ekonomických knih s přesahem do religionistiky, psychologie nebo filozofie a dostal za ně ceny v Česku i v zahraničí.
Bezbrannost pacifismu
Slavné dílo o květinovém hnutí a válce ve Vietnamu vyznívá velmi kriticky vůči armádě a mezinárodní intervenci. Převedeno do aktuálního času a s odhlédnutím od hippies se nabízí otázka, jak se režisér staví k našim vlastním vojenským misím.
„Jsem pro. Když se hesla 'make love, not war' budete držet totálně, zůstanete bezbrannými. Někdy je potřeba sáhnout k výchovné facce. A i v mezinárodních vztazích k tomu člověk sáhnout musí. Nejsem militantní a nejsem ani pacifista. Prostě někdy je to nutné a rozhodování, kdy je a kdy není, je velmi těžké. Ostatním to mohou vyčítat jen lidé, kteří před takovým dilematem nikdy nestáli,“ říká a připomíná fakt, že ve vietnamské válce nebojovali Američané proti Vietnamcům, ale proti komunismu.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím svátečním hostem. Dozvíte se ještě mimo jiné, jak se Šimon Caban režijně vyrovnává s dalšími společenskými tématy.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.