Šestnáct měsíců mezi Solidaritou a výjimečným stavem. Co se dělo v Polsku v letech 1980 a 1981

15. leden 2022

Polsko mělo mezi komunistickými státy vždy unikátní postavení. Dobová anekdota, která Polsko nazývala „nejveselejší barák v celém lágru“, vystihla velmi přesně polské poměry vzhledem k ostatním zemím sovětského bloku. Jak to ale bylo mezi lety 1980 a 1981, chystal se Sovětský svaz opravdu v Polsku vojensky zasáhnout? Na měsíce po vzniku Solidarity se zaměřilo Téma Plus Pavla Hlavatého.

I v dobách mezi  opakujícími se střety mezi komunistickou mocí a rodící se občanskou společností existovala v Polsku řada více či méně autonomních struktur a daleko širší umělecká, náboženská i ekonomická svoboda. A roky 1956, 1968, 1970 a 1976, pomineme-li dlouholetý poválečný podzemní odpor, který trval hluboko do padesátých let, jsou impozantním výčtem oněch střetů.

Čtěte také

V roce 1980 došlo v Polsku – díky velmi špatné ekonomické, sociální i společenské situaci - k mohutné vlně stávek a vzniká autonomní odborová organizace Solidarita. Následujících šestnáct měsíců představuje impozantní boj o budoucí podobu země v situaci, kdy komunisté jsou stále u moci a země je obklopena svými „přáteli“, kteří považují záchranu socialismu v Polsku za internacionální záležitost.

Bude Sovětský svaz intervenovat jako v případě NDR, Maďarska a Československa?

Tato otázka visela ve vzduchu až do 13. prosince 1981, kdy polští komunisté ve vojenských uniformách vyhlásili výjimečný stav a mylně se domnívali, že se jim složitou situaci podařilo zvládnout.

Chystal se Sovětský svaz v Polsku v letech 1980 a 1981 opravdu vojensky zasáhnout? A jaká byla v těchto letech role polských komunistů? A proč nakonec 13. prosince 1981 vyhlásili výjimečný stav – ba dokonce válečný, jak se oficiálně nazýval? 

V ukázkách z rozhlasového archivu zazní pasáže z dobového zpravodajství i propagandy. Dále pak uslyšíte ukázky z memoárové literatury a archivních dokumentů, ilustračně rovněž fragmenty z dobových nahrávek polských rockových skupin.

Hovoří politolog a ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj a historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

Související