Seriál Příroda plná jedů

S chemikem doc. Petrem Klusoněm jsme se zaměřili na jedy přírodního původu.

Úctyhodný tis

Z pevného dřeva tisu červeného se po staletí vyráběly luky a zároveň velmi účinná jedovatá substance pro otrávené šípy. Staří Řekové považovali slova tis a luk víceméně za synonyma a označovali je slovem toxon. A tady zřejmě můžeme hledat původ slova toxický. Proč, po tom zapátráme v prvním dílu našeho seriálu.

Oměj favoritem antických travičů

Historie starověkého Říma je protkána travičskými příběhy. Velice známý je případ otravy císaře Klaudia, který zemřel zřejmě na otravu houbami. I když kolem události existují různé jiné teorie. Velice rozšířený byl právě oměj, který se používal tak rozsáhle, že císař Traianus vydal zákon, který říkal, že kdokoliv by měl tuto rostlinku na své zahradě, bude odsouzen k trestu smrti.

Námel příčinou stěhování národů

V dalším dílu zapátráme po jedech v poustevnických legendách. Bude nás zajímat příběh svatého Ivana, podle legendy prvního poustevníka v Čechách. Přestože oficiálně za svatého prohlášen nikdy nebyl a nedochovaly se žádné písemné důkazy o jeho životě, přežil jeho odkaz vlastně celé tisíciletí.

Mykotoxiny morem středověku

Opět nás budou zajímat epidemie ergotismu, způsobené námelem, zvaným též černé zrno. Minule jsme v souvislosti s otravami paličkovicí nachovou mluvili o poustevníku Ivanovi, dnes zmíníme svatého Antonína.

Pelyněk a odvaha válečníka

Nejenom pančovaný alkohol může zabíjet. Popularita, zákaz a opětovné povolení provázely hořký destilát absint – silně alkoholický nápoj vyráběný z pelyňku, anýzu a fenyklu.