Sedmero hrůzných vánočních tradic: velšské děti děsí nemrtvý kůň, francouzské zas řezník a kanibal

24. prosinec 2019

Ve většině anglicky hovořících zemí může zlobivé dítě o Vánocích přinejhorším nedostat žádný dárek anebo ve Spojených státech najde pod stromečkem uhlí. Děti v některých jiných zemích jsou však na tom mnohem hůře.

Čtěte také

Britský deník Guardian shrnuje sedm „hrůzných vánočních tradic“, kam zahrnuje i Mikuláše.

V řadě evropských zemí a oblastí, jako je Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko nebo severní Itálie, má Mikuláš, jenž navštěvuje děti 5. prosince, společníky, kteří se chovají jako „zlý policajt“.

Zvlášť hrůzostrašný je Krampus, démonická bytost podobná kozlu s rohy a dlouhým jazykem. Vláčí za sebou řetězy a zlověstně jimi chřestí. Nosí si také březovou metlu, aby dětem nasekal, a někdy i koš nebo pytel, ve kterém by si zlobivé dítko odnesl.

Pátému prosinci se v Rakousku říká Krampusnacht a alpská městečka se jen hemží postavami v rafinovaně hrůzostrašných kostýmech. V posledních letech však tuto tradici poněkud narušil zlozvyk Krampusů se na pochůzkách opíjet, prát a ničit majetek.

Děsivý kůň

V Rakousku a německém Bavorsku mají zase Perchtu. Je to čarodějnice, která se přichází přesvědčit, jestli byly děti hodné, nebo zlobivé. Těm zlobivým párá břicha a jejich mrtvoly vycpává slámou.

Čtěte také

Malé dítě ve Walesu uslyší na Silvestra klepání na dveře, a když otevře, tyčí se nad ním příšera s koňskou lebkou s vypoulenýma očima a tělem zahaleným bílým prostěradlem a za ní povykuje průvod lidí. Je to Mari Lwyd, která každého vyděsí k smrti. Dítě se obvykle počůrá, zatímco dospělí si vesele přejí šťastný a veselý nový rok.

Na Islandu pak mají obryni Grylu, která žije v jeskyni. O Vánocích z ní vychází, aby si nalovila děti. Když nějaké chytí, odnese si je do jeskyně a tam je uvaří. Má také nejrůznější společníky, včetně třinácti „Vánočních mládenců“. To jsou Gryliny děti-trollové, které mají Vánočního kocoura.

Ten se ale jako kočka nechová. Obchází kolem, řve jako lev a hledá, koho by sežral. Pohybuje se po městě velkými skoky a nahlíží okny do dětských pokojů. Dítě se před ním zachrání, jen když mu ukáže, že k Vánocům dostalo oblečení, protože bylo celý rok hodné. Pokud žádné nové nemá, nechá na okně staré a doufá, že se šaty budou Vánočnímu kocourovi líbit.

Alsaský kanibal

Ve francouzském Alsasku-Lotrinsku se pro změnu traduje pověst o Hansi Trappovi. Byl to údajně místní člověk známý svou hamižností a bezohledností. Provozoval čarodějnictví a spolčil se s ďáblem, aby zbohatl. Když ho vyobcovala katolická církev, přišel o majetek i společenské postavení a toulal se krajem jako strašák.

Mikulášův pomocník v Alsasku, Hans Trapp

Jednou ho napadlo, že ochutná lidské maso. Vlákal do pasti malého pasáčka, zabil ho a upekl na ohni. Než však stačil pozřít první sousto, zasáhl Bůh, skolil ho bleskem a na místě ho zabil. Hans Trapp se však někdy vrací o Vánocích, kdy chodí od dveří ke dveřím a hledá malé chutné děti.

V Řecku, Bulharsku, Srbsku a Turecku zase mají Kalikantzari. Kallikantzaros je skřet, který tráví většinu času pod zemí a snaží se přivodit apokalypsu. Vylézá jen o adventu, aby prováděl darebnosti a zlé kousky. Kallikantzarové se někdy znázorňují jako černá chlupatá stvoření s rohy, či dokonce kly.

A třeba ve Francii, Belgii a Švýcarsku figuruje Otec Fouettard. Byl to řezník, který spolu se svou ženou unášel, okrádal a zabíjel bohaté děti, pak je rozkrájel na kusy a schoval v soli v sudech.

Jeho zločiny objevil Mikuláš a zavražděné děti zase oživil. Potrestal Otce Fouettarda tím, že ho přinutil dělat mu věčného otroka-kanibala. Otec Fouettard chodí neustále s Mikulášem a má na starosti zlobivé děti, shrnuje evropské hrůzostrašné vánoční tradice britský Guardian.

Spustit audio