Sankce, zbraně, zrušená víza. NATO varuje Rusko před agresí vůči Ukrajině, jasný recept ale nemá

4. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Příslušníci ruské armády se účastní slavnostního zahájení vojenského cvičení Západ 2021

Severoatlantická aliance varuje Rusko, aby upustilo od dalších kroků vůči Ukrajině. Co by ale NATO podniklo, kdyby Moskva neuposlechla? Odpověď na stránkách německé stanice Deutsche Welle hledá novinářka Teri Schultzová.

„Pokud Rusko znovu použije sílu proti nezávislosti Ukrajiny, zaplatí vysokou cenu a bude to pro něj mít vážné politické a ekonomické důsledky,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na úterním jednání s ministry tří desítek členských zemí v lotyšské Rize.

Čtěte také

Stoltenberg sice přiznal, že Aliance nemá mechanismus, který by jí dovoloval ukládat sankce, nicméně zdůraznil, že NATO může účinně koordinovat politiku jednotlivých vlád. A nezapomněl zdůraznit ani to, že členské země „vytvářejí 50 procent světového hrubého domácího produktu“.

Podle generálního tajemníka Rusko po anexi Krymu v roce 2014 „podcenilo odhodlání členů NATO ukládat a udržovat sankce“. Aliance ale podle všeho zase přecenila to, jak účinná můžou být podobná opatření k odstrašení před další agresí, podotýká novinářka Schultzová. 

Stoltenberg ve svém vystoupení opakovaně zdůrazňoval, že Ukrajina není členem NATO a nemůže tedy očekávat, že Aliance na její obranu zasáhne stejně účinně, jako by to udělala v případě členské země. Ministři ale prý zároveň hovořili o hospodářských a finančních sankcích a „politických reakcích“ vůči Rusku i o své připravenosti k dalším iniciativám na podporu Kyjeva.

Zbraně, nebo mír?

Podle lotyšského ministra obrany Artise Pabrikse to ale nestačí. „Stydím se, že tu je jen pár zemí, které byly během posledních pěti let opravdu schopny a ochotny podpořit Ukrajinu i vojensky,“ uvedl Pabriks pro Deutsche Welle s tím, že Ukrajina „bojuje za své hranice a za svou svobodu“.

Čtěte také

Ti, kdo Ukrajině odmítají dodávat vojenské vybavení, to dělají v domnění, že tím pomáhají míru. Lotyšský ministr má ale za to, že tím ve skutečnosti hrají do not Kremlu. A to je špatně. „Tudy cesta k bezpečnosti a míru nevede. Měli bychom Ukrajinu podpořit,“ myslí si Artis Pabriks.

Novinářka Schultzová upozorňuje, že alianční země se nedokázaly shodnout ani na tom, co vlastně nynější ruské vojenské aktivity znamenají. Tím spíš pak nepanuje jednota v odpovědi na otázku, jak na ně zareagovat.

Invaze se plánuje, ale možná nenastane

Gustav Gressel z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy se domnívá, že bychom měli být připraveni na nejhorší možný vývoj. Představitele zemí NATO proto vyzývá, aby se dohodli na společném postupu. „Ruská armáda naprosto vážně připravuje a plánuje invazi na Ukrajinu,“ je přesvědčený analytik Gressel.

Čtěte také

Jinou otázkou prý samozřejmě je, jestli Moskva k invazi skutečně přistoupí. Ruský prezident Vladimir Putin se možná obává rizika natolik, že se dá zastrašit.

Nějaké „dekorativní sankce“ teď ale nejspíš stačit nebudou. „Putin už nejspíš usoudil, že určité ekonomické sankce Rusko ustojí. (…) Musíme jít dál a přijmout zničující sektorální sankce,“ doporučuje Gustav Gressel.

V tuto chvíli by podle něj bylo nejlepší zrušit spolupráci s Ruskem na projektu plynovodu Nord Stream 2 a rozmístit velké vojenské síly v zemích, které by případná válka s Ukrajinou ohrozila, jako je Polsko, Rumunsko a Slovensko. Vysláním jednotek do východních členských států by aliance dala najevo, že ruský pokus změnit celou bezpečnostní architekturu Evropy nezůstane bez odpovědi. 

Ian Brzezinski se domnívá, že Aliance by měla vyslat jednotky k východním hranicím a také poskytnout Ukrajině další zbraně.

Podobný názor vyjadřuje také americký expert na zahraniční politiku a vojenské záležitosti Ian Brzezinski, bývalý náměstek amerického ministra obrany a syn známého polsko-amerického politologa Zbigniewa Brzezinského.

Čtěte také

„Ti, kteří předpokládají, že ruské ofenzivní manévry nám mají jen něco naznačit, argumentují přesně tím způsobem, kvůli kterému je už v minulosti překvapil ruský útok na Gruzii, anexe Krymu a pak události na východní Ukrajině,“ řekl pro stanici Deutsche Welle.

Podle Brzezinského jde o významnou a nákladnou mobilizaci vojenských sil. I on se domnívá, že Aliance by měla vyslat jednotky k východním hranicím. A také poskytnout Ukrajině další zbraně a možnosti k výcviku jejích vojáků. Rusko by tak za případný vpád zaplatilo vyšší cenu.

Zrušit víza pro Rusy?

S úplně jiným návrhem přichází Elisabeth Brawová z pravicového think-tanku Americký podnikový institut. Podle ní by NATO nemělo na soustředění ruských vojsk reagovat demonstrací síly – ani kdyby se mu povedlo přesvědčit všechny dosud váhající členy.

Čtěte také

„Rusko by na to okamžitě začalo poukazovat a pravděpodobně by získalo značnou podporu světové veřejnosti,“ varuje analytička.

Místo toho Západu doporučuje udělat něco úplně jiného. V případě, že Putin podnikne jakékoliv další kroky proti Ukrajině, okamžitě zrušit všechna víza a povolení k pobytu pro ruské občany. Bylo by to administrativně náročné, z pohledu Elisabeth Brawové by to ale mohlo mít „skutečně zdrcující dopad“.

Bohatí a zcestovalí Putinovi přátelé by na něj v té chvíli mohli vyvinout dostatečný tlak na to, aby ho donutili přehodnotit analýzu nákladů a přínosů bez rizika, že to povede ke ztrátám na životech, konstatuje americká analytička v článku na stránkách stanice Deutsche Welle.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, připravil ho Miroslav Tomek.

Uslyšíte, že od nastupující německé vlády v Bruselu očekávají důraz na proevropskou politiku.  Proč se nová varianta koronaviru omikron objevila právě v Jihoafrické republice? A proč se lidé ve střední a východní Evropě často obávají očkování proti covidu-19?

Spustit audio