S herectvím je to jako s jízdou na kole. Když to umíte, jen tak nespadnete, myslí si herečka Lenka Krobotová
„Za sebe mohu říct, že jsem si i před covidem uměla představit, že bych se v případě nouze uměla uživit. Jsem v tom asi robocop. V každém z nás je nějaká skrytá síla, která vás nutí k přežití. Možná nějaký pud sebezáchovy,“ říká herečka Lenka Krobotová. „Taky si umím představit, že bych se živila jako produkční. Docela mě baví organizovat věci a asi umím jednat s lidmi,“ dodává v odpovědi, jestli je v covidové době herecká profese nejistým povoláním.
„Ze svého okolí mám ale nejrůznější příběhy. Od prvních lockdownů, kdy různí kolegové rozváželi jídlo, nebo se jedna spolužačka začala starat o seniory v domově důchodců,“ popisuje.
S naší profesí je to téměř jako s jízdou na kole: Když na něm jednou jezdit umíte, tak už nespadnete.
Lenka Krobotová
Čtěte také
Lenka Krobotová je už od roku 2000 členkou souboru Dejvického divadla a vedle toho působí i jako filmová a rozhlasová herečka.
„Je mi jasné, že v soukromých divadlech je situace ještě o mnoho napínavější a obdivuji, jak to někteří ,dávají s nadhledem‘. Jak v sobě nacházejí tu sílu.“
Dejvické divadlo je příspěvkovou organizací, takže to má podle herečky o něco snazší. „Ale nechci mluvit za naši ředitelku. Taky vím, že i tak je to drsná doba a jen díky dobrým hospodářským rezervám zatím přežíváme,“ prozrazuje.
Herectví se nezapomíná
Herečka se domnívá, že se její profese nezapomíná, i když se dlouho nehraje. „Troufnu si říct, a doufám, že nikoho neurazím, že to s touto profesí je téměř jako s jízdou na kole. Když na něm jednou jezdit umíte, tak už nespadnete.“
Čtěte také
Dodává, že pokud se ale rok a půl nějaký kus nehraje, je prostě víc hereckých zkoušek.
„Aby se to představení zvládlo se ctí a s úrovní, jakou má mít, tak to znamená, že se sejdeme místo na dvou na deseti zkouškách. Situace a doba tuto povinnost s sebou nese.“
Pokud se hraje, tak je Dejvické divadlo vždy plné diváků. Obecné povědomí o divadle, podle kterého se lidé chodí dívat na skvělé herce, se kterými se dobře pobaví, Krobotová bere jako závazek.
„Je to neustálé uvědomování si odpovědnosti vůči divákovi. Který byť přijde na ty takzvané známé tváře, očekává kvalitu představení, což si všichni velmi vážíme.“ Každé představení teď vznikalo s mnoha lockdowny, překážkami, neustálým testováním, zkoušením s rouškami, což je v divadle podle herečky hodně nepříjemné.
Lenka Krobotová
Narodila se do rodiny slavného divadelního režiséra a herce Miroslava Krobota. Zprvu se věnovala lidovému a scénickému tanci, aby se nakonec nechala zlákat divadlem. První role ztvárnila v divadle Kašpar a po absolvování DAMU se stala členkou Dejvického divadla v Praze.
Celý rozhovor pořadu Hovory Petra Viziny najdete v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
