Rychetský o nepřiznaných koalicích: Je třeba upravit zákon. Myslím, že k tomu vyzve i Ústavní soud

Jak byste se v roli Ústavního soudce rozhodoval v této věci vy?

To je taková otázka... Především si mi moc nelíbí, že se hovoří o skrytých koalicích. Přesnější by bylo, že to jsou nepřiznané koalice.

Problém je v tom, že máme špatnou platnou zákonnou úpravu, volební zákon. Ten za koalici označuje jenom takový politický a volební subjekt, který se sám za koalici označí. To je nesmysl, když se nepřihlíží k reálné situaci a když se zákon spoléhá pouze na subjektivní prohlášení aktérů, kteří soutěží v rámci volebního boje.

Čtěte také

Stačilo! je skrytá koalice proudů, které by samostatně neměly šanci, míní politický analytik Tvrdoň

Takže souhlasím s tím, že hlavní problém je v zákonné úpravě a že by bylo na místě ten zákon upravit.

Nemyslím si, že zrovna jediné možné řešení je odstranění omezovacích klauzulí a progresivity pro volby. Stejně tak by bylo možné je ponechat, ale jasně vymezit, co je koalice, protože je tu situace, kdy je na kandidátce jednoho politického subjektu ještě jeden další jinostraník – nebo musí být dva, tři? Kdy k tomu dochází?

Tady je problém, že máme takovou právní úpravu, která nedává jasnou odpověď a otevírá prostor pro diskuze a pak i pro spoustu volebních žalob, které po každých volbách zahltí napřed Nejvyšší správní soud a pak i Ústavní soud.

‚K vyloučení nedojde

Co tedy čekáte od rozhodování Ústavního soudu vy?

Já si myslím a pevně věřím, že situaci jasně označí a pojmenuje. Stejně jako většina komentátorů jsem přesvědčen, že do těchto už probíhajících voleb nezasáhne.

Jinými slovy, přijme precedentní rozhodnutí, které se pokusí jednak jasně vymezit pojmy, zejména pojem koalice, a na druhé straně jasně osloví zákonodárce, aby nedostatky zákonné úpravy odstranili.

Čtěte také

Rychetský: Nepřiznané koalice jsou v každých volbách do Sněmovny. Bylo to mlčky respektované pravidlo

Ale že by se Ústavní soud pokusil zasáhnout do voleb, které už jsou v této fázi probíhajících volebních kampaní – jsme nedlouho před volebním aktem – tím, že by někoho z těch voleb vyloučil... K tomu si myslím, že i s ohledem na dosavadní praxi a na to, že se tak nestalo u všech minulých voleb, asi tentokrát nedojde.

Myslíte, že už i Ústavní soud by měl ve svém rozhodnutí nějak nastínit případnou novou definici koalice, nebo je to vysloveně věc zákonodárce?

Ústavní soud nejednou zaskočil zákonodárce a musel – protože on nemůže nikomu odmítnout spravedlnost – při mezeře v zákonně dotvářením práva mezeru vyplnit.

To dělají všechny soudy, protože nelze odmítat lidem možnost soudního rozhodování s odkazem na to, že na to právo zapomnělo. Takže si myslím, že by nic nebránilo tomu, aby Ústavní soud přinejmenším nastínil to, jak by ústavně konformní právní úprava koalice a vůbec volebního zákonodárství měla vypadat.

„Volby jsou za dveřmi“

Kdyby Ústavní soud naopak vyhověl stěžovatelům, tak to by znamenalo návrat věci ke krajským soudům, je to tak?

Ano, pokud by nezrušil dokonce i rozhodnutí krajských soudů a nevrátil to až správním orgánům, které provádějí registraci. Myslím si, že na to je v tuto chvíli pozdě. Volby jsou za dveřmi a tímto způsobem vyřadit z účasti na volbách velké množství volebních subjektů je vlastně nemožné.

Jsou touhle situací nějak ovlivněny nebo dokonce ohroženy volby a jejich výsledek, možná hlavně důvěra v celý systém?

Nemyslím si, že by se těmito nuancemi příliš běžný volič v naší zemi zabýval, on se prostě rozhoduje o tom, kterému politickému subjektu dá svůj hlas. Tady si to svým skutečně nemyslím.

Na druhé straně je fakt, že není dobré, když máme opakovaně volby a situaci, která nedává voliči jasnou odpověď na základní otázky a nechává je takto zamlžené.

Poslechněte si také, jak se k situaci vyjadřuje politolog Ondřej Lyska z Univerzity Palackého v Olomouci, audio je nahoře v článku.