Růst cen je v Česku vysoký, ale ne extrémní, uklidňuje guvernér ČNB Rusnok
Česko momentálně trápí největší míra inflace z celé Evropské unie. To v souvislosti se slabým kurzem koruny znehodnocuje Čechům úspory a snižuje jejich kupní sílu, připlácí si hlavně za potraviny, vybrané služby a energie.
V dubnu podle Českého statistického úřadu vzrostly sazby meziročně o 3,3 %. „Očekáváme, že v květnu už se dostaneme pod 3 %. Vrchol byl na přelomu loňského a letošního roku,“ hodnotí guvernér České národní banky Jiří Rusnok ve Speciálu Českého rozhlasu Plus.
Čtěte také
Zatímco v zimě dosahovala inflace podle guvernéra až 3,7 %, loni v dubnu to bylo pouze 2,4 % (celoroční průměr 2,8 %). Přitom v eurozóně to loni bylo 1,7 %, v celé Unii pak 1,9 %.
V současnosti stojí za naší vysokou inflací podle Rusnoka mimo jiné to, že tady byla před začátkem epidemie nízká nezaměstnanost. „To je takzvaná Phillipsova křivka. Ale i když patříme k zemím s poněkud vyšší inflací, chci zdůraznit, že to není nijak extrémní. Jsme jen jeden procentní bod nad naším cílem (a brzy se k němu vrátíme),“ připomíná guvernér.
Evropská centrální banka totiž dlouhodobě usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod 2 %. Na této úrovni byl růst cen v Česku naposledy předloni.
Rostou ceny potravin
Zároveň oslabil růst koruny. A protože se většina potravin do Česka dováží, zdražují i ty. Nejvíce ovoce, a to o téměř o čtvrtinu. Dražší je také vepřové maso nebo zelenina.
Čtěte také
A cena zřejmě neklesne ani v příštích měsících. „Dosud jsme obecně těžili z toho, že na evropském trhu byl nadbytek potravin a snadno se získávaly. Teď je ale situace složitější, i u nás chybí sezónní dělníci, stejně jako i v dalších producentských zemích. To se projevuje například nedostatkem sezónního ovoce a zeleniny. Ne že by zboží na pultech chybělo, ale zákazníci vnímají zvýšenou cenu,“ shrnuje Pavel Mikoška, viceprezident pro obchod Svazu obchodu a cestovního ruchu a ředitel kvality v obchodním řetězci Albert.
Podle něj ani na vrcholu sezóny nebudou potraviny stejně levné jako v minulých letech. Někteří obchodníci proto přemýšlí, jak dostat na pulty levnější zboží.
„Zatímco v posledních dvou třech letech jsme se zaměřovali na nákup kvalitnějších výrobků, tak teď si uvědomujeme, že ne všichni v populaci jsou ekonomicky silní. Nezaměstnanost roste a lidé víc přemýšlí, co budou kupovat,“ říká Mikoška s tím, že zatím nejde o významný trend.
Hůle: Teď jsou lidé ještě chráněni
To se ale může změnit. Podle Daniela Hůleho, který v organizaci Člověk v tísni vede program Kariérní a pracovní poradenství, se totiž dopady epidemie na příjmy lidí ještě projeví.
Čtěte také
„Stát v tuto chvíli udělal poměrně hodně třeba nástrojem kurzarbeit nebo navýšením a prodloužením ošetřovného. Lidé jsou teď do konce roku relativně v bezpečí před splátkami nebo vyhozením z bytu. Problém se ukáže, až přestanou platit tato moratoria,“ upozorňuje Hůle.
Někteří lidé mají podle něj hlouběji do kapsy už teď. „Například se začínají nabalovat velké dluhy na energiích. Ještě před krizí vycházela část lidí s příjmy tak tak, když se jim ale teď ještě snížily, musí přemýšlet, co nezaplatí. A růst cen potravin je součástí této mozaiky,“ dodává Hůle.
Celý speciál o zdražování v Česku si můžete pustit v audiu. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
Bude 80 % nezaplaceného nájmu platit stát? Pokud chce dát úlevu, je fér dát i kompenzaci, míní Hůle
Koronavirus způsobil řadě lidí existenční problémy. Zvažují, z čeho zaplatit nájem, anebo jak budou splácet hypotéku. Nejen o vládních krocích je další speciál.
-
Za sucho nemůže zemědělství, ale klimatická změna, míní ministr Toman
Sucho je po celém Česku, dokonce i to zemědělské. Podle ministra životního prostředí je situace katastrofická. Host: ministr zemědělství za ČSSD Miroslav Toman.
-
Apolena Rychlíková: Chudoba cti tratí
Českem obchází strašidlo nové asociální politiky. K překvapení se ji snaží prosadit ministryně, která na počátku svého působení patřila k nadějím české sociální demokracie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.