Rusko usiluje o vliv v Libyi, Trumpova administrativa o ni nemá zájem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na schůzce s libyjským premiérem Fáizem Serrádžem (2017)

Rusko intenzivně usiluje o vliv v Libyi a posílá do země speciální síly na podporu polního maršála Chalífy Haftara, který ovládá dvě třetiny libyjského území.

V panarabském týdeníku Arab Weekly se sídlem v Londýně na to upozorňuje Michel Cousins, šéfredaktor zpravodajského serveru Libya Herald.

S Libyí nemá cenu jednat, Evropě s uprchlickou krizí nepomůže, tvrdí německý expert

Libye se propadá do stále většího chaosu

Německý etnolog Thomas Hüsken varuje před plány evropských politiků otevřít záchytný tábor pro uprchlíky v Libyi. V severoafrické zemi totiž prakticky nefunguje státní zřízení a nenachází se tam prý žádný partner, s nímž by bylo možné komunikovat.

Autor si všímá zpráv britských médií, podle kterých se v Benghází a Tobrúku nacházejí ruské základny, zvláštní jednotky Specnaz, agenti ruské vojenské rozvědky GRU i žoldáci takzvané Vagnerovy soukromé armády.

Vagnerova skupina má prý 300 mužů v Benghází, kde pomáhají Haftarově Libyjské národní armádě. Snaží se také zajistit přístavy v Tobrúku a Derně pro ruskou námořní flotilu, a jestli se jim povede převzít libyjský energetický průmysl, mohli by regulovat přísun ropy do jižní Evropy, řekl nejmenovaný zdroj britské vlády.

Od Vagnera údajně také Haftarově armádě putuje vojenské vybavení a logistická podpora. Libyjská národní armáda se však těmto zprávám vysmála a nepotvrdil je ani nikdo z Benghází. Žádný obyvatel města nenaznačil, kde by se ruská základna mohla nacházet, a stejné to bylo i v Tobrúku.

Trumpa Libye nezajímá

Rusové ale podle Cousinse každopádně o Libyi mají zájem. Přinejmenším by chtěli dostat čtyři miliardy dolarů, které jim nezaplatil Muammar Kaddáfí za dodávky zbraní. A rovněž by rádi Libyi prodali další zbraně, pokračovali ve výstavbě železnice ze Syrty do Benghází za dvě a čtvrt miliardy dolarů, prodali Libyi obilí za miliony dolarů a vrátili do země ropnou firmu Gazprom.

Chalífa Haftar (vlevo)

Není prý také pochyb, že Moskva chce Libyi znovu vtáhnout do sféry svého vlivu a je velmi vstřícná vůči generálu Haftarovi, který Moskvu už několikrát navštívil. Přesvědčení, že Rusko v Libyi realizuje nějaký konkrétní plán s pomocí vojáků podporujících Haftara, je ale jiná věc.

Moskva odmítla uznat legitimitu libyjské vlády národní jednoty v Tripolisu, která vznikla s podporou mezinárodního společenství, protože ji neschválila libyjská Sněmovna reprezentantů. Uznává však podobně utvořenou Prezidentskou radu, komunikuje s ní a pozvala do Kremlu jejího předsedu a premiéra Fáize Sarrádže.

Rusko navíc Haftarovi neposkytlo žádnou vojenskou pomoc, když jeho Libyjská národní armáda osvobozovala Dernu, nejdřív od takzvaného Islámského státu a pak od mudžáhidů napojených na Al-Káidu.

Kdo vítězí ve válce Západu s Ruskem? Obě strany mají pocit, že prohrávají, tvrdí akademik

Donald Trump a Vladimir Putin

Rusko a Západ mají za to, že se svým způsobem nalézají ve válce. Je to sice jen konflikt politický, vedený prostředky diplomacie, destabilizace, ekonomiky a špionáže, pomocí memů a dezinformací, přesto je to válka. Jako taková má svou vlastní logiku nulového součtu, a proto se nabízí ta nejprostší otázka: kdo vyhrál rok 2018? 

Podle pozorovatelů se chce Rusko v Libyi stát hlavním mocenským hráčem. Nepromarní jedinou příležitost, aby libyjskou krizi nevyčetlo Severoatlantické alianci, a sleduje, jak se situace vyvine, než vloží všechna vejce do Haftarova košíku. Proto také náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov v prosinci prohlásil, že by Libyi mohl sjednotit Kaddáfího syn Sajf Islám, což se Haftarovi jistě nelíbilo.

Před ruskými plány v Libyi varují britské i americké zdroje. Podle amerického Brookingsova ústavu „roste riziko většího ruského vlivu v Libyi každým dnem“ a americká vláda by se měla v této zemi víc angažovat. To by si přál i ministr vnitra libyjské Prezidentské rady Fathí Bašagha, podle něhož by přítomnost Američanů snížila potenciální hrozbu samozvaného Islámského státu.

Washington oficiálně podporuje Prezidentskou radu a chová se, jako by ho neznepokojovala snaha ovládnout Libyi ze strany Ruska nebo stále i Islámského státu. Podle jednoho nejmenovaného amerického analytika nemá Trumpova vláda o Libyi příliš velký zájem, uzavírá Cousins.

Spustit audio

Související