Rusko nechce, aby Ukrajina byla úspěšná. Ohrozilo by to Putina i jeho režim, soudí ekonom Mikloš

„Největší problém je ta obrovská míra nejistoty. Možnost, že by v Evropě mohla vypuknout válka, je obrovská,“ míní.

Čtěte také

Putin je tvrdý, ale racionální hráč. To mi dává naději, že k velké eskalaci nedojde, věří analytik Pojar

Mikloš připomíná, že Ukrajinci jsou ve válce už osmým rokem a situace je dnes zásadně jiná než na počátku. „Tedy Ukrajina neměla bojeschopnou armádu. Na obranu dávali 1 procento HDP a většina byla rozkradená,“ uvádí bývalý poradce ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana.

Místo šesti tisíc bojeschopných, ale špatně vybavených vojáků dnes Ukrajina má čtvrtmilionovou armádu a mnohem lépe vyzbrojenou i vycvičenou. A to i díky tomu, že na obranu dnes vynakládá 5 až 6 procent HDP.

Rusové by zřejmě byli schopní Ukrajinu obsadit, ale s obrovskými náklady. Jedna věc je zemi obsadit a jiná udržet.
Ivan Mikloš

„Rusové mají velkou vojenskou převahu a zřejmě by byli schopní Ukrajinu obsadit, ale s obrovskými náklady. A jedna věc je zemi obsadit a jiná udržet. Nemluvě o nákladech v podobě sankcí a podobně,“ podotýká.

Otevřená agrese je tak podle Mikloše méně pravděpodobná oproti udržování napětí, provokacím a soustřeďování vojsk na hranicích. „Sjednotila by Západ k tomu, aby přijal tvrdé sankce a definitivně ukončil projekt plynovodu Nord Stream 2. Rusové ale kalkulují s tím, že když k agresi nedojde, tak se Západ nedokáže sjednotit,“ soudí.

Strach z úspěšné Ukrajiny

Podle analýzy týdeníku Economist sice ruský prezident Vladimir Putin dosáhl toho, že o něm každý mluví a odvrátil pozornost od domácích problémů, ve strategickém pohledu ale posunul Ukrajinu k Západu a mobilizoval NATO.

Čtěte také

Před osmi lety byl východoukrajinský Charkov proruský. Teď je to jinak, lidé by se invazi bránili

S tím souhlasí i Mikloš a poznamenává, že k tomu došlo už v roce 2014 a nyní se to jen zesiluje. „Putin získal Krym, ale ztratil Ukrajinu. Významná část i etnicky ruských Ukrajinců dnes podporuje euroatlantické směřování země,“ upozorňuje.

Běžní Rusové budou podle Mikloše na politiku své země pouze doplácet, pro Putina je ale úspěšná a demokratická Ukrajina zásadním problémem: „V Rusku se veřejné mínění mění. Putin sice má většinovou podporu, ale klesá. Má ji zejména mezi staršími obyvateli, které masíruje propaganda a státní média, ale mezi mladými výrazně klesá.“

Ruským cílem není jen to, aby Ukrajina nevstoupila do Evropské unie a NATO, ale také aby nebyla úspěšná ekonomicky.
Ivan Mikloš

Ukrajina se Rusko vzdaluje nejen politicky, ale také ekonomicky. Podařilo se jí přeorientovat svůj export a její ekonomika roste rychleji než ta ruská. „Mění se ze zkorumpovaného oligarchického systému na fungující tržní ekonomiku,“ míní ekonom.

Čtěte také

Ukrajina mezi „šílenstvím“ Ruska a „hysterií“ Západu. Pohled zpravodaje listu Guardian z Kyjeva

Děje se tak ale pomaleji, než by bylo možné, a to kvůli pomalým reformám i současné nejistotě ve vztahu k Rusku.

„Jeho cílem není jen to, aby Ukrajina nevstoupila do Evropské unie a NATO, ale také aby nebyla úspěšná ekonomicky. Když se na Ukrajině bude žít lépe než v Rusku, tak to ohrozí Putina samotného i jeho režim,“ uzavírá.

Co si Ukrajinci myslí o Rusech? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.