Rusko jednou ukrajinské námořníky propustí, spíše ale výměnou za něco, myslí si analytik Dyčka
Ministři zahraničí ze zemí Severoatlantické aliance se scházejí v Bruselu. Dva dny tam budou diskutovat především o vztazích s Ruskem. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už v pondělí opakovaně vyzval Moskvu, aby propustila posádky ukrajinských lodí, které zadržela před týdnem v Kerčském průlivu.
Rusko podle Reuters částečně odblokovalo přístavy v Azovském moři. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Dyčky z mezinárodní Baltic Defence College se to dá chápat jako vstřícný krok „Od Ruska je velice logické takto reagovat, protože ve chvíli, kdy ukážete vstřícnost, je pro mezinárodní společenství mnohem těžší na vás reagovat agresivně. Chápal bych to jako ústupek ve správnou dobu,” říká.
Myslím si, že je jednou propustí, ale vymění je za něco. Je otázka, co to něco bude.
Lukáš Dyčka
Ukrajinští námořníci jsou ale stále v ruském zajetí. „Myslím si, že je jednou propustí, ale vymění je za něco. Je otázka, co to něco bude. Může to být ústupek ze strany Ukrajiny nebo NATO. Nemyslím si každopádně, že by ti ukrajinští námořníci zůstali zadržovaní navždy,” podotýká analytik.
Ruské rakety
Ukrajina není členem Severoatlantické aliance, přesto ji NATO poskytuje politickou a vojenskou podporu. Co by mohlo aktuálně NATO s ukrajinsko-ruským konfliktem udělat? „Myslím si, že spíše zůstane u slov. Nečekám vyšší sankce vůči Rusku, ani si nemyslím, že by bylo možné, aby Aliance rozmístila další síly v Černém moři. Spíše očekávám další podporu Ukrajiny v podobě výcviku jejich námořnictva, možná i dodávek některého materiálu,” domnívá se Lukáš Dyčka.
Rusko udeří vždy, když se Západ dívá jinam. Bez dalších sankcí bude pokračovat, tvrdí analytik
Načasování konfliktu s Ukrajinou bylo typicky putinovské. Když se ruské námořnictvo minulou neděli utkalo u břehů Krymu s ukrajinskými plavidly, Ukrajinci si v celé zemi připomínali chmurné 85. výročí hladomoru, který v letech 1932–33 uměle vyvolali Sověti a jenž zabil miliony lidí.
Druhým velkým tématem je nový ruský raketový systém. Aliance chce důkazy o tom, že tyto střely neporušují dohodu o likvidaci raket krátkého a středního doletu z roku 1987. „Předpokládám, že by Aliance chtěla, aby jí Rusko ukázalo, jaké specifikace ten systém má. To se asi nestane. Spíš by Moskva měla dát najevo, že tento systém nebude rozmístěný například v Kaliningradské oblasti, což je mnohem logičtější,” podotýká analytik z Baltic Defence College.
Co víme o novém ruském raketovém systému? „Víme, že jeho schopnosti spadají do kategorie, kterou se Rusko zavázalo nevyvíjet. Má dostřel přes 500 kilometrů, tím pádem ho pokrývá smlouva, kterou se Spojenými státy podepsal Sovětský svaz. Zároveň víme, že Spojené státy žádný takový systém nemají, ani ho nevyvíjejí,” odpovídá Lukáš Dyčka.
Související
-
Rusko na Ukrajině testuje soudržnost Západu a počítá s jeho pasivitou, soudí Applebaumová
Rusové prý typicky učiní několik kroků vpřed a počkají na reakci. Pokud žádná nepřijde, postoupí dále. Pokud přijde, počkají, až opadnou emoce, a až poté postoupí dále.
-
Kerčský incident nemůže zůstat jen na Rusku a Ukrajině. Jinak hrozí ozbrojený konflikt, říká Šedivý
Ukrajina požádala o vyslání válečných plavidel NATO do Azovského moře. Jak na to aliance odpoví? A jak moc je to vážné?
-
Pokud padne Ukrajina, je v ohrožení celá Evropa. EU a země NATO by měly konat, říká expert na Krym
Je rusko-ukrajinský námořní incident v Kerčském průlivu opravdu jen věcí těchto dvou zemí, jak tvrdil americký prezident, nebo by z toho mohl být ozbrojený konflikt?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.