Rusko-běloruské vztahy? Postupné ruské objímání se změnilo ve svěrací kazajku

3. únor 2024

Rusko-běloruské vztahy jsou předmětem doslova celosvětového zájmu už od 90. let minulého století. Od doby, kdy se sice rozpadl Sovětský svaz, zato však ve druhé polovině této dekády a ještě za Borise Jelcina, vznikl sice prchavý, ale přece jen Svaz Ruska a Běloruska. Poslechněte si pořad Libora Dvořáka, který si pozval Adélu Dražanovou, Petru Procházkovou, Ondřeje Soukupa, Karla Svobodu a Vladimíra Votápka. 

Zejména za dobu skoro čtvrtstoletí panování Vladimira Putina pak tyto svazky neustále sílily, prohlubovaly se, až přišel 24. únor 2022. Bělorusko se – sice bez velkého nadšení, ale přece jen – stalo součástí agrese Ruska proti Ukrajině, o které nikdo neví, kdy a jak skončí.

Čtěte také

Pořad Téma Plus začíná představením běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, stejně jako jeho ruského protějšku Vladimira Putina. Jeho moc a vliv jsou samozřejmě daleko důsažnější, než je tomu v případě Lukašenka.

Ale popravdě řečeno, k jeho raketovému startu nejdřív do ruské a pak i světové politiky vůbec nemuselo dojít – a to by pak zřejmě nedošlo k druhé čečenské válce, k bleskovému srpnovému vpádu do Gruzie z roku 2008, k anexi Krymu a rozpoutání separatistické revolty v roce 2014 a především k 24. únoru 2022 a Putinovu brutálnímu přepadení Ukrajiny. Jeho důsledkem je dnes největší a pravděpodobně velmi vleklý rusko-ukrajinský konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Opozice v Rusku a Bělorusku

Postupné ruské objímání Běloruska, zvolna se měnící ve svěrací kazajku, důrazně přitvrdilo po začátku ruského dobrodružství na Ukrajině.

Čtěte také

Rusko-běloruské vztahy se dramaticky proměnily patrně už dost dlouho před 24. únorem 2022. Putin totiž potřeboval běloruské území k zahájení celé operace, například k útokům nejen jeho pozemních sil, ale i ruských bitevníků a bombardérů z běloruských letišť.

Důležité bylo i předpolí, které Lukašenko mohl Putinovi poskytnout při bělorusko-ukrajinské hranici pro účely bleskového útoku na Kyjev.

Ten sice nevyšel, ale Bělorusko krátce po propuknutí přijalo změny v ústavě, které umožňují rozmístění jaderných zbraní na území státu a stejně tak trvalou přítomnost zahraničního vojenského kontingentu – tím se myslí útvary ruské.

Jediné, čeho Putin zatím nedosáhl, a zřejmě jen tak nedosáhne, je přímá běloruská vojenská účast v konfliktu.

Čtěte také

A je tu ještě jeden okruh problémů, souvisejících s problematikou současných rusko-běloruských vztahů: politická opozice v Rusku a Bělorusku.

V současné době to má v obou zemích velmi těžké, protože zápolí s vyslovenou diktaturou. Což ale neznamená, že tomu tak musí být navěky. Možná vás překvapí úplné finále, které oproti možnému očekávání nevyznívá úplně pesimisticky.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Libora Dvořáka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.