Libor Dvořák: Lukašenko v Moskvě
Ve středu a ve čtvrtek v Moskvě proběhla pracovní návštěva běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Hned první den se konalo setkání Lukašenka s Putinem, jehož hlavním tématem prý bylo posouzení koncepce bezpečnosti Běloruska a zároveň i Svazového státu. Druhý den, tedy ve čtvrtek, se v Kremlu uskutečnilo zasedání Nejvyšší státní rady zmíněného Svazového státu.
Ve středu spolu oba prezidenti rozmlouvali několik dlouhých hodin – jak uvádí Lukašenkova tisková služba, toto setkání skončilo až ve čtvrt na tři v noci. I přesto tiskový mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov prohlásil, že rozmisťování ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku nebylo na pořadu dne. Tomu se v současné atmosféře samozřejmě nechce moc věřit, ale budiž…
Čtěte také
Pokud jde o politické a ekonomické sbližování, které bylo na pořadu jednání Nejvyšší státní rady Svazového státu obou zemí, Alexandr Lukašenko prohlásil, že realizováno bylo už 80 procent programů, jež byly původně vyhlášeny už před více než čtvrtstoletím, v druhé polovině 90. let, kdy se celý projekt společného soustátí teprve rodil.
Pravda, tehdy v poněkud jiné atmosféře: tenkrát se běloruský teprve rodící se diktátor při pohledu na neúprosně chřadnoucího Borise Jelcina nepochybně zanášel myšlenkou, že hlavou svazového státu by se mohl stát on sám – což je dnes věc naprosto nedosažitelná…
Čtěte také
A proč se právě v těchto dnech jednalo o nové běloruské a poté i rusko-běloruské bezpečnostní koncepci?
Jak upozorňují analytici nezávislého běloruského informačního portálu Belsat, fungujícího z Polska, Bělorusko zkrátka učinilo novou a zcela jednoznačnou geopolitickou volbu. Zatímco příslušný dokument oficiálního Minsku ve znění z roku 2010 mluví o „mnohostranné a vícevektorové diplomacii“, dnes je na pořadu dne „upevnění eurasijské integrace“.
Obava víc než realistická
Čtěte také
K východnímu zaměření běloruské oficiální politiky dnes už neexistuje alternativa. Postupný, ale v posledních pár letech stále strmější sešup běloruské suverenity a nezávislosti, doprovázený stále větší ekonomickou závislostí, se blíží do finále.
Viděno kremelskýma očima je to zajisté pohled víc než potěšitelný. V situaci, kdy Putin zcela zřetelně usiluje o alespoň částečné obnovení toho, čím kdysi býval Sovětský svaz, je směřování k ovládnutí přinejmenším některých svazových republik přes jejich kolaborantský establishment mnohem elegantnější, pohodlnější a také neskonale levnější než viditelně nevydařené ukrajinské válečné dobrodružství.
Právě proto se další politička ze zmíněného regionu, moldavská prezidentka Maia Sanduová, obává toho, že Moskva se zřejmě pokouší dosáhnout v její zemi proruského politického převratu a ovládnout tak další postsovětské území bez válečných hrůz. Při pohledu na to, co se děje v rusko-běloruských vztazích, je to obava víc než realistická.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
