Rusko a Turecko aneb Dva kohouti na jednom smetišti
Rusko-turecký spor se prohlubuje. Další průlet ruského bombardéru SU 24 nad tureckým územím v závěru minulého týdne jen ukázal, o jak velký jde problém.
„Chci mluvit s Putinem,“ prohlásil o víkendu turecký prezident Rejep Erdogan. I když to na podobný vývoj příliš nevypadalo, mluvčí ruského prezidenta Putina Dmitrij Peskov krátce poté lakonicky prohlásil, že ruský prezident byl o Erdoganově žádosti „vyrozuměn“.
Stalo se tak poté, co ruský bombardér znovu narušil turecký vzdušný prostor a pohyboval se v něm asi 20 vteřin. Stejně jako v případě z 24. listopadu loňského roku šlo zřejmě o průlet enklávou, vyčnívající do syrského území, a pro piloty strojů, létajících až tisícikilometrovou rychlostí, tudíž snadno přehlédnutelnou. Jiná věc je, že od zmíněného 24. listopadu až do minulého pátku k ničemu podobnému nedošlo. Což znamená, že Rusové si prostě dali pozor.
Ankara zaslala vojenskými spojovými kanály ruskému ministerstvu obrany svoje radarové záznamy i záznamy pořízené Severoatlantickou aliancí. Turecko je alianční zemí, o to je to pro Rusko nepříjemnější. Navzdory tvrzení mluvčího ruských ozbrojených sil generála Konašenkova, že jde jen o propagandistický blábol.
Nesporné ale je, že spor největší země světa s Tureckem se zvolna mění ve svár s NATO. A to rozhodně není věc, která by se do ruského propagandistického, ale i ekonomického krámu hodila.
Konflikt mezi oběma zeměmi zasahuje samozřejmě více Turecko. Nepříjemné je embargo na turecké stavební práce v Rusku i katastrofální omezení přílivu ruských turistů do Turecka, což tamní turistický průmysl jistě osudově poznamenává. O to zajímavější bude sledovat, zda se „vyrozuměný“ Putin s Erdoganem skutečně sejde.
Myslitelné by to nakonec jistě bylo, tím spíš, že i řada politologů kolem Kremlu je toho názoru, že Putin bude donucen nastavit Západu přívětivější tvář. Na druhé straně by Putinovo Rusko zajisté chtělo být velmocí, o níž slavný generál Lebed říkával, že ho „pro ni srdce bolí“.
Minimálně regionální velmocí je ovšem i Turecko, v němž prezident Erdogan údajně razí představu „neo-osmanismu“, tedy obnovy tureckého vlivu na územích, která bývala součástí osmanské říše. Což je podstatně širší téma dvou kohoutů na jednom smetišti, kde o nějaká narušení vzdušného prostoru ani tolik nejde.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.