Ruské útoky na civilní cíle jsou porušením mezinárodního práva a z vojenského hlediska jde o naprostou pitomost, hodnotí analytik Visingr

Podle Visingra se Rusko snaží Ukrajinu potrestat právě za útok na Kerčský most. „Pro Rusko je to jak velká symbolická, tak těžká faktická ztráta.“

Čtěte také

iROZHLAS

Nálety na ukrajinská města mají nejméně 19 mrtvých. Kvůli útokům je třetina Lvova bez elektřiny

„Rusové předpokládají, že takovými útoky přinutí Ukrajince kapitulovat nebo zlomí jejich morálku. To se ale fatálně pletou, protože to se v historii nikdy nestalo – letecké bombardování nikdy nikoho nepřimělo ke kapitulaci, nikdy nezpůsobilo zlomení morálky – a nevidím důvod, proč by se to mělo stát teď.“

Dá se prý říct, že Rusko přestává předstírat, že útočí pouze na vojenské cíle. Tvrdí, že napadli především energetickou infrastrukturu, což je do značné míry pravda. „Byly zasaženy například některé teplárny, rozvodny a podobně. To jsou cíle, které mají jakýsi širší strategický význam.“

„Velkou část zasažených objektů ale tvořily civilní cíle – obytné budovy, parky apod. –, které nemají žádnou vojenskou hodnotu. Je tak otázka, nakolik bylo od Rusů záměrné zasahovat tyto konkrétní cíle, anebo nakolik je jim už úplně jedno, co zasáhnou,“ vysvětluje analytik a upozorňuje, že je třeba neopomenout fakt, že mnohé jejich letecké a další zbraně jsou notoricky nepřesné, a tak je někdy těžké odlišit, kdy je Rusům jedno, co zasáhnou, a kdy už záměrně útočí na civilní objekty.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se k situaci vyjádřil v tom směru, že poslední ruské útoky znamenají hlubokou změnu v povaze války. „Je možné, že prezident Macron zastává názor, že toto byly už opravdu zcela záměrné útoky na civilní cíle, o čemž se spekulovalo už v některých případech dříve.“

Velká část zásob už byla spotřebována a Rusko pravděpodobně nemá schopnost je nahrazovat.
Lukáš Visingr

I podle Visingra se v případě těchto útoků stále více lidí přiklání k tomu, že zde Rusové skutečně záměrně útočí na civilní objekty. „Což je porušení mezinárodního práva a z vojenského hlediska je to naprostá pitomost.“

Na dně se zásobami

Ukrajinská verze časopisu Forbes odhadla, že Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu řízené střely a drony, které mohly stát v přepočtu kolem deseti miliard korun. Země však nemá přesně naváděných zbraní příliš rozsáhlé zásoby a „neměla je ani před válkou, protože s tak dlouhým konfliktem nepočítala.“

Čtěte také

iROZHLAS

Kolem útoku na Kerčský most zuří informační válka. Otázky a odpovědi k explozi ‚Putinovy pýchy‘

„Velká část zásob už byla spotřebována a Rusko pravděpodobně nemá schopnost je nahrazovat. U některých typů zbraní totiž výroba neprobíhá vůbec, u jiných zřejmě jen velice pomalým tempem, takže je opravdu otázkou, kolik takových operací může Rusko ještě provést, než se s těmi zásobami ocitne úplně na dně,“ dodává analytik Visingr.

Daří se na Ukrajině obnovit dodávky elektřiny? Proč Rusko usilovalo o to, aby se o rezoluci odsuzující anexi ukrajinského území hlasovalo tajně? Čína po pondělních ruských útocích na Ukrajinu vyzvala ke zklidnění situace. Dochází jí s Ruskem trpělivost? Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.