Ruml: Zrušení embarga Kuby prospěje privilegovaným a nezaručí svobodu pro kubánský lid

18. prosinec 2014

Největší audioportál na českém internetu

Jan Ruml | Foto: Michal Maňas, CC BY 2.5

Co přinesou jednání USA a Kuby? Komu prospěje oživení vztahů mezi oběma zeměmi? V Ranním Plusu mluvil politik a aktivista Jan Ruml. Moderuje Renata Kropáčková.

Spojené státy zmírňují embargo Kuby. Po roce tajných vyjednávání budou obnoveny obchodní a bankovní styky a USA otevře v Havaně své velvyslanectví. Součástí vzájemné dohody je i výměna vězňů.

"Už delší dobu sledují oživení na diplomatické úrovni, ale jsem z těch kroků velice rozpačitý,“ řekl v Ranním Plusu politik a aktivista v oblasti lidských práv Jan Ruml.

Podle něj není jisté, že se více obchodu a uvolnění embarga promění v politickou svobodu pro Kubánce.

„Komu vlastně pomůže zrušení embarga? Mám obavy, že z něho nebude těžit kubánský lid, ale zase privilegované vrstvy,“ domnívá se bývalý senátor.

Současný politický režim uměle vyrábí stovky politických vězňů, které pak zase propouští, coby okázalé humanitární gesto, popsal praktiky Castrova režimu Ruml.

„Kriminalizace kubánských bojovníků za svobodu je velkým nebezpečím, Kuba musí směřovat k reformám, které zamezí svévolnému zatýkání lidí,“ žádá aktivista.

Ten je přesvědčen, že postup od diktatury ke svobodnému režimu musí být pozvolný. „Jsem realista: svrhnout stávající režim znamená krutou občanskou válku.“

„Havana cítí, že kubánský lid je dostatečně dospělý na to, aby si uvědomil, že věčně žít v diktatuře nelze. Začínají se objevovat ostrůvky svobody, celá společnost touží po svobodě a demokracii, a kubánský režim to ví,“ shrnul situaci v zemi Jan Ruml.

autoři: rkr , oci

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.