Rozbíjet evropský rozpočet požadavky na stav demokracie znamená rozbíjet EU, tvrdí bývalý diplomat Drulák

11. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zleva polský premiér Mateusz Morawiecki a maďarský premiér Viktor Orbán

Německá kancléřka Angela Merkelová dohodla kompromis, který přesvědčil Polsko a Maďarsko, aby přestaly vetovat unijní rozpočet kvůli podmínce, že čerpání evropských dotací bude vázáno na dodržování podmínek právního státu. „Je logické, že pokud Unie poskytuje finanční prostředky do členských států, které pak často nejsou využívány, jak by měly být, tak je propojení politicky pochopitelné, žádoucí,“ soudí bývalý eurokomistař a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.

„Toto propojení je krajně nešťastné,“ oponuje mu v Pro a proti Karolíny Koubové bývalý velvyslanec ve Francii a někdejší náměstek ministra zahraničí Petr Drulák, který dnes působí jako profesor mezinárodních vztahů na Západočeské univerzitě v Plzni.

Čtěte také

„Instituce Evropské unie mají dostatek nástrojů v této oblasti a Evropská komise si umí peníze ohlídat. I Lisabonská smlouva zakotvila, jak chránit právní stát, a nepředpokládala propojení s nějakými platbami. Je to tradiční spor mezi obránci suverenity a obránci evropské integrace. A tento mechanismus má být použít jako další klacek na obránce suverenity,“ soudí Drulák.

To ale Telička, který je dnes předsedou hnutí Hlas, odmítá s tím, že kompromis je založený na silně většinovém názoru mezi členskými státy:

Pavel Telička (HLAS)

„I státy, které jsou k evropské integraci zdrženlivější, například Dánsko nebo Nizozemsko, jsou právě těmi silnějšími podporovateli propojení institutu vlády práva s finančními toky.“

Unie proti Polsku a Maďarsku?

„V tuto chvíli zejména v Maďarsku a v Polsku dochází k hmatatelnému porušování některých základních atributů demokratického právního státu a na to je třeba reagovat. Kdyby dnes tyto země přistupovaly  EU, tak by se členským státy prostě nestaly,“ zdůrazňuje bývalý eurokomisař.

Čtěte také

Drulák upozorňuje, že k dohodě mezi Unií a Polskem a Maďarskem nakonec došlo:

„Přijatý kompromis dává větší smysl než to, co bylo na stole, a spočívá v tom, že rozhodnutí o právním státu bude muset projít přes Evropský soudní dvůr, což je poměrně rozumná pojistka.“

„Neříkám, že polská a maďarská demokracie jsou příkladné,“ uznává Drulák. „Ale spojovat problémy s evropským rozpočtem je velmi nebezpečné, protože rozpočet má svojí vnitřní logiku, peníze z něj nejsou žádnými dary střední Evropě, ale kryjí určité kompromisy. Pokud tyto začneme rozbíjet, rozbíjíme Evropu.“

1. náměstek ministra zahraničních věcí Petr Drulák

Telička sice s kompromisem v jednání nesouhlasí, ale uznává, že patří do evropského vyjednávacího arzenálu:

„Jde ale o otázku zásadní a pozice Polska a Maďarska je v tomto nešťastná. Vidíme, že několik let se nedaří těm, kteří vidí problém v těchto zemích, efektivně zjednat nápravu.“

Drulák namítá, že Maďarsko vede spor s Evropským soudním dvorem a jeho verdikt přijme. „Ale proč má Brusel řešit třeba to, jak Maďarsko definuje rodinu? Proč by mělo docházet k potlačování práv menšin, když se hlásí k tradičnímu modelu rodiny?“ hájí maďarská rozhodnutí Petr Drulák.

Hosty byli:
Pavel Telička, bývalý eurokomistař a někdejší místopředseda Evropského parlamentu
Petr Drulák, bývalý velvyslanec ve Francii a někdejší náměstek ministra zahraničí

„V tomto jednoznačně nesouhlasím. Lidskoprávní hodnoty, na kterých Unie stojí, jsou jednoznačně definovány. Ano, dostávají se jednotlivé problémy k Evropskému soudnímu dvoru, ale je to salámovou metodou a těch problémů je celá řada. A Maďarům se daří umně věci protahovat,“ konstatuje Petr Telička.

Je možné srovnávat dohodu o evropských hodnotách s tím, kdyby jednotlivé státy diskriminovaly zahraniční firmy? Odpoví Pro a proti Karolíny Koubové.

Spustit audio