Německé předsednictví přišlo s šikovným návrhem – spokojené jsou Polsko s Maďarskem i Nizozemsko, chválí politoložka Brusenbauch Meislová
Spuštění ratifikace mimořádného fondu Evropské unie na pomoc ekonomice už nestojí nic v cestě. Maďarsko i Polsko upustily od veta a spolu s dalšími unijními státy podpořily jeho vznik. „Politika je umění možného a o té unijní to platí dvojnásob,“ komentuje řešení Monika Brusenbauch Meislová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
„Velmi hezky se to ukazuje právě nyní, kdy všichni ten dosažený kompromis mohou prezentovat – a také prezentují – jako své vítězství,“ upozorňuje na typický unijní kompromis, k němuž se dospělo dík německému předsednictvu.
Čtěte také
„Německo přišlo s opravdu šikovným návrhem, který respektuje požadavky, s nimiž přijel na summit nizozemský premiér. Ten chtěl, aby kompromis měl podporu také Evropského parlamentu, aby bylo možné mechanismus spustit i retrospektivně, a vlastně chtěl, aby doplňující deklarace neznamenala oslabení mechanismu tak, jak vzešel z jednání listopadového trialogu. To všechno ten nový kompromis splňuje.“
Právě Nizozemsko patří mezi země, které obavy o právní stát v Polsku a Maďarsku vyjadřovaly nejhlasitěji.
Kromě řešení současné pandemie nemůžeme zapomínat na mnohem větší výzvu – jak předejít dopadům klimatických změn na obyvatele Evropy.
Tomáš Petříček (ČSSD)
S nastoleným kompromisem je ale spokojená i druhá strana. Varšava i Budapešť si kompromis pochvalují. Nic se nezměnilo na podmínce dodržovat zásady právního státu, Polsko a Maďarsko, ale bylo ujištěno, že možnost sankcí začne platit, teprve až zákonnost prověří Soudní dvůr EU.
Klima, pandemie nebo mezinárodní vztahy
Na jednání evropského summitu jsou ale k řešení i další důležitá témata, jako je koordinace při řešení pandemie, prodloužení sankcí proti Rusku a oživení vztahů se Spojenými státy nebo zpřísňování emisního cíle pro rok 2030.
Tomáš Petříček, ČSSD, ministr zahraničí
Vít Havelka, výzkumný pracovník EUROPEUM
Monika Brusenbauch Meislová, Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
„Česká republika podporuje navýšení cíle na snížení emisí oproti roku 1990 na 55 procent. V tom panuje shoda. Kromě řešení současné pandemie nemůžeme zapomínat na mnohem větší výzvu – jak předejít dopadům klimatických změn na obyvatele Evropy,“ připomíná důležitost dalších témat český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Jak přesně funguje podmínka, na níž se evropské státy dohodly? Co dalšího summit přinesl?
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Lukáše Matošky.
Související
-
Ondřej Houska: Dohodu mezi Británií a Evropskou unií má v rukou Johnson
Jednání mezi Velkou Británií a Evropskou unií zatím probíhají v zásadě podle předpokladu – vyjednavači se na podobě budoucích vztahů dohodnout nedokázali.
-
Marek Hudema: Jedinečná šance pro Evropskou unii – pokud si ji sama nepokazí
Když něco v sídle Evropské komise úředníci označí za šanci, která je jednou za generaci, většinou to není zrovna bomba.
-
Emise v době pandemie klesly, co dál? Teď záleží na udržitelných investicích, shodují se odborníci
Emise oxidu uhličitého v první půlce roku celosvětově klesly, a to nejvíc od druhé světové války. Několik vlád využilo pandemie k omezení vlivu veřejnosti na rozhodování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
