Rok kosmické rozhledny
Před rokem dostala Mezinárodní kosmická stanice další modul. Není sice životně důležitý, ale astronauty velmi těší – je to totiž rozhledna.
Modul s prostým názvem Kopule obsahuje sedm oken a umožňuje pohled jak nad sebe, tak 360 ° kolem. Rozhledna je tedy velmi výstižné pojmenování. Jak se ukázalo brzy po instalaci modulu, posádka přijala Kopuli s nadšením.
Nadšená posádka
Českému rozhlasu Leonardo to prozradila doktorka Annamaria Piras, která pracuje pro italského dodavatele kosmických technologií Thales Alenia Space: „Kopule byla původně navržena k podpoře robotických operací na Mezinárodní vesmírné stanici. Ale brzy se ukázalo, že každý člen posádky se snaží v ní strávit co nejvíce času. Znovu proběhly všechny možné analýzy Kopule, protože posádka v ní chtěla pracovat co možná nejdéle. Chtěli se zkrátka dívat na planetu Zemi, prohlížet si kosmickou stanici, ve které žijí nebo hledět jen tak do vesmíru. Takže z původně především pomocného modulu se stalo skutečné oko kosmické stanice. Je v ní sice jen malý výklenek, ale díky sedmi oknům je výhled 360 stupňů dokola a posádce se ten výhled líbí.“
Výhled na práci
Posádka Mezinárodní kosmické stanice tak získala něco, co je ve vesmíru velice cenné – zábavu a relaxaci. A tak se té frontě na pohled z Kopule ani divit nemůžeme. Ostatně pohled to musí být skutečně nádherný a možná zláká i nějakého dalšího kosmického turistu k letu do vesmíru. Hlavní cíl Kopule ale samozřejmě nebyl sloužit pro potěchu posádky, to by byla příliš drahá hračka. Annamaria Piras vysvětluje: „Hlavním cílem bylo podpořit robotické aktivity, které probíhají mimo kosmickou stanici. Robotická pracovní stanice byla nainstalována a pracuje bez problémů. A Kopule pomáhá velmi významně astronautům při práci. To byl hlavní důvod, proč byla postavena. Ostatní aspekty jsou samozřejmě spojeny s psychologickou stránkou posádky, protože odtamtud mají tak hezký výhled.“
Pozor na přehřátí
Kopuli původně navrhli v NASA, ale od projektu kvůli rozpočtovým škrtům zcela upustili. V roce 1998 pak bylo dohodnuto, že Kopuli vyrobí Evropská kosmická agentura. To se skutečně stalo a už roku 2004 byla hotová. Jen díky neustálým odkladům byla nakonec vynesena do vesmíru až v únoru 2010. A tak vyvstává otázka, zda po tak dlouhé době od výroby pracuje Kopule podle očekávání. Annamaria Piras ale uklidňuje: „V současnosti pracuje výborně. Jediným a ne příliš složitým problémem bylo, že v době, kdy byla Kopule navrhována, se nepředpokládalo, že se bude používat také jen k pouhému koukání ven. Nikdo nečekal, že toto okno bude otevřeno bez přerušení po dlouhou dobu. Museli jsme tedy přidal ochranu vnitřku modulu. Když je totiž okno otevřeno delší dobu, nadměrně se zahřívá, což je rizikové. Proto se musí okno zavírat když není používáno a každé ze sedmi oken má k tomu speciální poklop. Samozřejmě se skrz okno zahřívají také předměty uvnitř Kopule, což může ohrozit např. hardware.“
Speciální skla
Modul je pochopitelně propojen na ventilační systém a teplotu je možno regulovat i manuálně, podle toho, jak se astronauti cítí. Do Kopule se vejdou dva astronauti, ale stejně jako na celé stanici ani zde nemají mnoho prostoru. V podstatě se do Kopule vejde jen jejich horní polovina těla, ale to pro výhled a práci stačí. Kopule je vysoká 1,5 metru a široká 3 metry. Jak prozradila Annamaria Piras, samotná okna, tedy skleněné výplně, samozřejmě nejsou ze stejného materiálu, jaký máte doma v oknech: „Jsou to vícevrstvá speciální skla podobná jiným sklům používaným na kosmické stanici. Obsahují v sobě například senzory, které neustále měří teplotu, aby nedošlo k přehřátí. Sklo má navíc vysokou odolnost vůči nárazům meteoritů.“ Kdyby takový meteoroid sklo prorazil, byla by to katastrofa. Okamžitě by z kosmické stanice začal unikat vzduch. Jedině hermetické oddělení modulu od zbytku stanice by posádku zachránilo.
Budou další?
Na kosmické stanici se Kopule používá také jako průzor na robotické rameno, kterým je možno vyndávat náklad z raketoplánů. A tak je otázka, zde bude něco jako Kopule použito i pro základny na Měsíci nebo na kosmické lodi při cestě člověka na Mars. Annamaria Piras uvažuje: Nutné vybavení to samozřejmě není. I současná Kopule byla původně dlouho na Zemi a teprve před rokem byla využita příležitost a vyslána na kosmickou stanici. Ale i když to není nutné vybavení, myslím si, že je velice důležité. Psychologický vliv na posádku je zcela jistě pozitivní. A výhled ven také zvyšuje efektivitu některých robotických operací. Mít tedy podobnou Kopuli na Měsíci nebo na Marsu je dokonce jednodušší, než na kosmické stanici, takže myslím, že ano, že něco podobného bude postaveno. Takže možná současná rozhledna na Mezinárodní kosmické stanici nebude jediná, se kterou se ve vesmíru setkáme.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
