Šťavnatá sonda k Jupiteru

26. únor 2013
Sonda JUICE u Jupiteru

Už i NASA se připojila k projektu sondy JUICE, která podrobně prozkoumá tři velké měsíce Jupiteru, které by mohly ukrývat život.

Původně sonda Evropské kosmické agentury získala podporu v Japonsku a nyní i v USA. Tři velké kosmické agentury se tak spojí ve velmi důkladném výzkumu nesmírně zajímavých měsíců sluneční soustavy. Sonda s názvem JUICE (JUpiter ICy moons Explorer mission), jejíž název bychom mohli přeložit jako „šťáva“ nebo „džus“, by měla sice odstartovat až za 9 let, ale na výsledky se vědci těší už teď. Věří také, že sonda bude definitivně schválena.

K největší planetě
Jupiter je největší planetou sluneční soustavy a čistě z pohledu gravitačního působení, je tedy i nejdůležitější. Jeho hmotnost je více než dvakrát větší, než hmotnost všech planet dohromady. Dominance Jupiteru je tedy naprosto výrazná. Své o tom vědí například komety, jejichž dráhy Jupiter dokáže významně ovlivnit a někdy narušit natolik, že dojde až ke srážce. Známý je případ komety Shoemaker-Levy 9, kterou Jupiter nejprve slapovým působením roztrhal na desítky kusů, a ty pak narazily do planety. Pád komety na Jupiter byl hitem roku 1994, protože byl vidět ze Země i malými dalekohledy. V minulých letech pak bylo zaznamenáno hned několik pádů planetek na Jupiter. Planeta ale dokáže zaujmout mnoha dalšími jevy, ať už je to obří vír v její atmosféře – neutuchající bouře pozorovaná stovky let, barevné pásy, tenký prstenec nebo přes šedesát měsíců. Jupiter zkrátka stojí za průzkum, ostatně právě k němu míří sonda Juno, která se stane jeho oběžnicí roku 2016. I když je Jupiter zajímavou planetou, zcela bledne před některými svými měsíci. Trojici těch nejzajímavějších z pohledu existence případného podpovrchového života, má sonda JUICE navštívit.

Europa s oceánem
Pokud by se někde ve sluneční soustavě dnes vyskytoval život (kromě Země), asi nejnadějnějším kandidátem by byla právě Jupiterova Europa. Hluboký oceán, chráněný před radiací částečně ledovou krustou a zahřívaný slapovými silami, by byl poměrně vhodným prostředím. Blízkostí Jupiteru jsou jádro a plášť měsíce gravitací deformovány a to vytváří značné teplo. V současné době se uvažuje o bližším průzkumu měsíce Europa - takový projekt je ale velmi náročný, nejen finančně, ale i technologicky. Jedním ze zajímavých (ale obtížně realizovatelných) návrhů je umělá sonda, která by s sebou k Europě nesla miniponorku. Ta by se protavila do předpokládaného oceánu pod ledovou krustou a blíže prozkoumala tamní prostředí. Na měsíci byla navíc zjištěna řídká kyslíková atmosféra.

Sonda JUICE a měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto

Obří Ganymedes
Měsíc Ganymedes je se svým průměrem 5262 km největším Jupiterovým měsícem a je i největším měsícem v celé sluneční soustavě. Je dokonce větší než planeta Merkur, takže kdyby Ganymedes obíhal místo Jupitera okolo Slunce, byl by považován za planetu. Hubbleův kosmický teleskop nedávno odhalil na jeho povrchu ozón. V porovnání se Zemí se jedná samozřejmě o malé množství. Vzniká tím, že nabité částice jsou zachytávány v magnetickém poli Jupitera a prší dolů na povrch Ganymeda. Zatímco nabité částice pronikají ledovým povrchem, částečky vody jsou roztrhány, čímž vzniká ozón. Tento chemický proces naznačuje s jistou pravděpodobností přítomnost řídké kyslíkové atmosféry, podobné té, co byla zjištěna na Europě.

Měsíc dvou tváří Callisto
Polokoule měsíce namířená ve směru oběhu měsíce je tmavší než strana odvrácená - měsíc jako by si razil cestu při svém oběhu kolem Jupiteru. Je zajímavé, že u všech ostatních Galileových měsíců je situace obrácená, tedy přivrácená strana je světlejší než odvrácená. Pozorování ukázala, že odvrácená strana Callisto je obohacena oxidem uhličitým, zatímco přivrácená strana obsahuje více oxidu siřičitého. Z měření bylo zjištěno, že Callisto reaguje na proměnné magnetické pole Jupiteru jako ideálně vodivá koule, pole tedy nemůže proniknout dovnitř měsíce, což nabízí možnost existence vrstvy tvořené vysoce vodivou tekutinou o tloušťce nejméně 10 km. Pravděpodobná přítomnost podpovrchového oceánu nechává otevřenou možnost, že by Callisto mohl případně hostit mimozemský život. Nicméně podmínky pro jeho vznik jsou méně přívětivé než v případě sousední Europy.

JUICE na průzkumu
Kosmická sonda JUICE bude u Jupiteru minimálně tři roky opakovaně prolétat nad měsíci Europa a Callisto a nakonec se stane oběžnicí Ganymeda. Na palubě ponese hned 11 přístrojů, kamery, spektrometry, laserový výškoměr nebo radar. Největší pozornost budí právě radar, který dokáže proniknout vrstvou ledu až o tloušťce 9 kilometrů. Vědci tak poprvé nahlédnou pod povrch těchto ledových měsíců. Sonda bude mít také přístroje na měření magnetického pole, sledování prachových nebo plasmových částic. K Jupiteru by měla dorazit až v roce 2030. Zdá se to daleko, ale jde o technologicky náročný projekt, který si vyžádá mnoho let důkladných příprav.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka