Roboti tančí podle signálu z hub. Mohli by díky tomu pomáhat farmářům a chránit úrodu

„Mycelium má výhodu v tom, že je poměrně odolné a umí přenášet signál na dlouhé vzdálenosti,“ vysvětluje molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.

Článek o výzkumu vědců z Cornellovy univerzity vyšel v časopise Science Robotics.

Pačes připomíná, že plodnice, které v lese či jinde rádi sbíráme, jsou pro houby jen rozmnožovací orgán, jejich větší část najdeme pod zemí.

Senzor pro farmáře

Mycelium transportuje živiny a putují přes něj různé typy signálů, které využívají i stromy. Když třeba na jedné straně lesa řádí škůdce, na druhé se vyrábějí obranné látky.

Autoři studie míní, že roboti napojení na houbová vlákna by mohli pomáhat i farmářům lépe dávkovat hnojivo nebo poznat, když na poli vyteče toxická látka. 

„Houby rychle vyhledávají třeba i zdroje živin v půdě,“ upozorňuje mykolog a geochemik Jan Borovička. Dokážou tak pohotově najít třeba fosfor a poslat ho stromům.

Chuť umami

Konkrétní druh hlívy, s nímž vědci na Cornellově univerzitě uspěli, se pěstuje na dřevě nebo slámě. V přírodě spolupracuje s miříkovitými rostlinami, jako je mrkev.

„Je to houba, která se dobře pěstuje v kultuře, roste v oblasti Středozemí,“ říká Borovička. V kulinářství je velmi žádaná, protože po uvaření získá chuť umami.

Z elektrické signalizace hub mají radost i hudebníci. „Signál se mění podle toho, kam mycelium doroste,“ upozorňuje Pačes. 

K houbám stačí připojit elektrody, převést signál na digitální konvertor. Žánru, který na jejím základě vzniká, se říká Mushroom Music.

Jak se chová robot, připojený na houbová vlákna? Jak chutná káva z hub? Kdy je psychedelikum z hub lék a kdy droga? Moderuje Martina Mašková. Debatují mykolog a geochemik Jan Borovička, molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes, spoluúčinkuje spisovatel, režisér a herec Arnošt Goldflam.