Roboti tančí podle signálu z hub. Mohli by díky tomu pomáhat farmářům a chránit úrodu
Vědci z Cornellovy univerzity kultivovali vlákna oblíbené asijské houby, hlívy máčkové, a vypůjčili si z ní elektrochemické impulzy. Roboti se v reakci na její signál dokázali otočit a poskočit. Propojit technologii s biologickým materiálem se často nedaří, živá hmota dlouho nevydrží. V tomto pokusu však badatelé s myceliem hlívy, které se po anglickém vzoru říká také královská, uspěli.
„Mycelium má výhodu v tom, že je poměrně odolné a umí přenášet signál na dlouhé vzdálenosti,“ vysvětluje molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.
Článek o výzkumu vědců z Cornellovy univerzity vyšel v časopise Science Robotics.
Pačes připomíná, že plodnice, které v lese či jinde rádi sbíráme, jsou pro houby jen rozmnožovací orgán, jejich větší část najdeme pod zemí.
Senzor pro farmáře
Mycelium transportuje živiny a putují přes něj různé typy signálů, které využívají i stromy. Když třeba na jedné straně lesa řádí škůdce, na druhé se vyrábějí obranné látky.
Autoři studie míní, že roboti napojení na houbová vlákna by mohli pomáhat i farmářům lépe dávkovat hnojivo nebo poznat, když na poli vyteče toxická látka.
„Houby rychle vyhledávají třeba i zdroje živin v půdě,“ upozorňuje mykolog a geochemik Jan Borovička. Dokážou tak pohotově najít třeba fosfor a poslat ho stromům.
Chuť umami
Konkrétní druh hlívy, s nímž vědci na Cornellově univerzitě uspěli, se pěstuje na dřevě nebo slámě. V přírodě spolupracuje s miříkovitými rostlinami, jako je mrkev.
„Je to houba, která se dobře pěstuje v kultuře, roste v oblasti Středozemí,“ říká Borovička. V kulinářství je velmi žádaná, protože po uvaření získá chuť umami.
Z elektrické signalizace hub mají radost i hudebníci. „Signál se mění podle toho, kam mycelium doroste,“ upozorňuje Pačes.
K houbám stačí připojit elektrody, převést signál na digitální konvertor. Žánru, který na jejím základě vzniká, se říká Mushroom Music.
Jak se chová robot, připojený na houbová vlákna? Jak chutná káva z hub? Kdy je psychedelikum z hub lék a kdy droga? Moderuje Martina Mašková. Debatují mykolog a geochemik Jan Borovička, molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes, spoluúčinkuje spisovatel, režisér a herec Arnošt Goldflam.
Související
-
Houby drží v podzemí až třetinu ročního objemu světových emisí. Uhlík teče vlákny jako potrubím
Houby spojené s kořeny stromů dokážou vázat až třetinu emisí vzniklých spalováním fosilních paliv na světě za rok.
-
Houby pomohly probudit život na planetě z doby ledové. Potvrdil to nález fosilie
Les drží při životě s pomocí hub, které si mezi sebou posílají vodu a živiny. Nová studie dokládá, že houby mohly mít důležitou úlohu i v dávné historii Země.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.