Robot stopařem v Kanadě
Dva kanadští konstruktéři uspořádali svérázný sociálně-technologický experiment. Vypustili totiž během léta na kanadské cesty a silnice mluvícího robota, jehož cílem bylo ověřit, nakolik je pro robota možné spolehnout se při putování Kanadou na lidské bytosti.
Autory stopujícího robota s příznačným názvem hitchBOT jsou Dr. Frauke Zellerová z Ryersonovy univerzity v Torontu a doktor David Harris Smith z McMasterovy univerzity v ontarijském městě Hamilton. Při jeho konstrukci použili většinou všeobecně dostupné elektronické či jiné komponenty, které lze koupit v obchodech. Cena použitých součástek činila asi 1000 dolarů.
Robot má místo obličeje sadu panelů se světelnými diodami, mechanické části jeho těla jsou tvořeny kovem a plastem, jako hruď slouží pás slunečních panelů. Na rukou má nataženy gumové rukavice a místo nohou kozačky. Jedna jeho ruka je schopna vytvořit typické a mezinárodně srozumitelné gesto žádosti o svezení. Celkově je robot velmi lehký, aby mohl být snadno naložen do auta a přenášen z místa na místo. Je také dostatečně malý, aby se vešel na zadní sedadlo auta, avšak dostatečně robustní na to, aby nebyl sfouknut větrem v otevřené krajině. Je také odolný vůči nízkým teplotám, které v Kanadě panují v letních nocích.
Konstruktéři se rozhodli hitchBOTa vyslat na tisíce kilometrů dlouhý letní výlet, po vzoru toulajících se studentů a trampů. Jeho osud bude určen zejména vztahem lidí k němu a obecně k robotům, protože ve většině otázek bude hitchBOT na lidech plně fyzicky závislý.
HitchBOT se totiž neumí sám nijak pohybovat a jeho design byl vytvořen podle vizuálních vzorů legračních fantastických postaviček robotů z 50. a 60. let. Není vlastně skoro vůbec mechanicky funkční. Jeho jedinou praktickou schopností je pouze hlasová komunikace s lidmi. Díky svému zabudovanému počítači, softwaru a schopnostem hlasové syntézy a analýzy přirozené řeči může navazovat konverzaci s lidmi a také odpovídat lidem na jednoduché znalostní otázky podle Wikipedie. Je také schopen svým lidským společníkům říci, kdy má vybité baterie a kdy je tedy potřebuje dobít ze sítě nebo z autobaterie auta. Má v sobě zabudován přijímač systému GPS, rychlé internetové spojení a geografickou aplikaci pro plánování cesty.
Cesta robotického stopaře začala 27. července na východokanadském pobřeží, v atlantickém přístavu Halifax. Zde ho vzal do svého karavanu starší cestovatelský pár. Robot se pak dostal do Toronta, kde mu tvůrci překontrolovali jeho funkce a vypustili ho dál. Nyní robot směřuje k nejzápadnějšímu velkému kanadskému městu Victoria, umístěnému na tichomořském pobřeží a vzdálenému od startovního bodu přes 6000 kilometrů. HitchBOT je tedy již blízko cíle. Jeho cesta je podrobně dokumentována na internetu a na sociálních sítích, kde si získal již desetitisíce fanoušků.
Zdroje: HitchBOT homepage, Phys.Org 1, Phys.Org 2, Discovery News, Facebook
