Robert Schuster: Těžká hypotéka budoucího německého kancléře Merze

Čtěte také

Petr Holub: Převrat v Německu? Bundestag odbrzdil rozpočet

Pikantní na tom celém je, že tak zásadní věc byla přijata narychlo, navíc poslanci starého parlamentu. V tom nově zvoleném, který se má sejít už příští týden, by totiž široká aliance stran, které změnu ústavy prosazovala, takže křesťanští demokraté, Zelení a sociální demokraté, neměla potřebnou většinu.

Z pohledu německé ústavy je takovýto postup legální, což koneckonců potvrdili i ústavní soudci, když odmítli stížnosti poslanců protimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a postkomunistické Levice.  

Jinou věcí je, zda je prozíravé, aby v podstatě už vysloužilí zákonodárci rozhodovali o největším zadlužení v dějinách země.

Merz otočil, a to hodně 

Pravděpodobně si to uvědomuje i vítěz letošních předčasných voleb, křesťanský demokrat Friedrich Merz. Z jeho pohledu to ale zřejmě byla cena za to, aby ho nový parlament za několik týdnů zvolil desátým kancléřem Spolkové republiky.

Čtěte také

Robert Schuster: Jak 14 tisíc hlasů zachránilo Friedricha Merze

Zároveň se tím předseda nejsilnější politické strany nezbaví cejchu, že ve svých postojích ke klíčovým otázkám během krátké doby otočil o 180 stupňů.

Jeho sliby z nedávné volební kampaně o obratu při řízení státu, o menším zadlužování, šetrném zacházení s penězi daňových poplatníků, se tak ani ne měsíc po hlasování ukázala být jako slova, která nemají žádnou váhu.

Nevymezoval se snad Merz obzvlášť silně vůči Zeleným a jejich plánům na zřízení investičního fondu mimo státní rozpočet? Pár týdnů po volbách ovšem přesně na něco takového přistoupil.

A to pomíjím skutečnost, že bývalé vládní straně se podařilo vreklamovat do německého základního zákona ustanovení, že investice na ochranu klimatu mají sloužit tomu, aby se Německo stalo do roku 2045 klimaticky neutrální. V době, kdy se všude v Evropě diskutuje o možné revizi zelených plánů, si tak v Berlíně dobrovolně svázali ruce.

Německo na hraně recese

Jistě, jsou tu objektivní důvody, aby Německo něco udělalo se svou zanedbávanou infrastrukturou, do níž se hlavně v západní části země desítky let investovalo velmi málo.

Čtěte také

V evropském kontextu se oči upírají na Německo. Je potřeba, aby znovu bylo lídrem, říká analytička Zavadilová

Mezi ekonomy panuje shoda, že to je také jedním z důvodů, proč se německá ekonomika aktuálně nemá od čeho odrazit a namísto toho dál živoří na hraně recese. S miliardovým balíčkem ale teď ještě k tomu reálně hrozí, že k rozdělování těchto prostředků budou najati noví úředníci. Takže přijde vniveč i další Merzův předvolební slib, že sníží byrokratickou zátěž. 

Křesťanští demokraté se v minulých dnech snažili jejich Koperníkovský obrat odůvodňovat dramatickými změnami ve světě.

Například kvůli počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž během necelých dvou měsíců v úřadě zpochybnil jistoty platné celé dekády. Tento argument ale neobstojí.

Čtěte také

Německo odblokovalo dluhovou brzdu. „Bezprostředně nutné opatření v poslední minutě,“ říká spolkový poslanec

O tom, že Trumpův druhý prezidentský mandát nebude – mírně řečeno – jednoduchý, se vědělo od chvíle, kdy bylo jasné, že se vrátí do Bílého domu. Jenomže to se v Německu zrovna rozbíhala volební kampaň a sdělovat nepříjemné pravdy se nikdo neodvážil. 

Přitom až teprve teď čekají Friedricha Merze samotná jednání o nové vládě se sociálními demokraty. Že by v nich teď dokázal bodovat a prosadit aspoň něco ze svých předvolebních slibů, se zdá být po nedávných zvratech ještě o něco méně pravděpodobnější.

Merz ale ještě tím kancléřem není 

Samozřejmě, překvapení nelze nikdy vyloučit. Třeba u otázky zpřísnění migrační politiky, kde Merz před volbami také sliboval tvrdší přístup, hlavně v podobě faktického zákazu přijímání nových žádostí o azyl. Končící sociálnědemokratická vláda však tvrdila, že něco takového je v rozporu s platnými zákony, a tudíž to není proveditelné. 

Robert Schuster|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Je to přitom právě otázka migrace, která pálí německou veřejnost dlouhodobě ze všeho nejvíc a kde je také možné dosáhnout prvních výsledků relativně rychle.

Byl by to důležitý signál směrem k veřejnosti, že budoucí vláda pochopila poselství únorových předčasných voleb, při nichž získala strana založená na odmítání migrace, více než pětinu všech hlasů. A tato strana v průzkumech dál posiluje.

Autor je editorem deníku Právo