Robert Schuster: Němečtí sociální demokraté zaveleli vlevo v bok

20. únor 2019

Již více než deset let obchází německé sociální demokraty (SPD) strašidlo. Není to ovšem Marxův komunismus, tak jako v minulých stoletích, ale pouhé slovní spojení Hartz IV.

Ve zkratce se jedná o sociální dávku, která vznikla v roce 2005 sloučením sociální podpory a podpory v nezaměstnanosti a jež podle kritiků přispěla k rozšíření chudoby v Německu. Opatření bylo pojmenováno podle jeho autora, někdejšího personálního šéfa koncernu Volkswagen Petera Hartze.

Tohoto manažera svého času povolal tehdejší sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder, aby vypracoval návrhy na reformu německého sociálního státu známé pod označením Agenda 2010. Cílem bylo rozhýbat přeregulovaný pracovní trh v Německu a snížit tak vysokou dvanáctiprocentní nezaměstnanost.

Schröder nakonec svou reformu horko těžko prosadil. Dnes se řada nezávislých odborníků shoduje, že po roce 2005 výrazně přispěla k nastartování hospodářství, které se do té doby nedokázalo pohnout z místa - ať už vlivem stále ještě nepřekonaných důsledků sjednocení Německa anebo kvůli strukturálním problémům předchozích desetiletí.

Sociální demokraté ale reformní úsilí jejich kancléře nedokázali strávit. Mnozí z nich na protest proti tomu opustili jejich řady a stali se spoluzakladateli strany Die Linke, čili Levice vzniklé na půdorysu někdejší východoněmecké komunistické státostrany.

Levicový politický blok

Ta se dokázala natrvalo etablovat v německém politickém spektru jako radikálně-levicová a pacifistická strana atraktivní pro obhájce štědrého sociálního státu a různých mimořádných daní pro horních deset tisíc v německé společnosti.

Tím ale přišli sociální demokraté do značné míry o smysl své existence. Přestali být vnímáni jako strana obhajující zájmy nižších sociálních skupin, ale naopak dostali nálepku strany úředníků či vesměs dobře situovaných zaměstnanců.

Jenomže o ty se ucházejí i další, počínaje křesťanskými demokraty až po Zelené nebo částečně i liberály. Výsledkem toho byly stále horší volební výsledky a soustavně klesající podpora pro sociální demokraty v průzkumech.

I proto se nyní rozhodli zatáhnout za záchrannou brzdu a rozejít se s dědictvím Schröderových reforem. Ostří Hartz IV chtějí otupit a nahradit štědřejší podporou. Zmizet má i kontroverzní označení a namísto toho má přijít něco, co má navodit představu, že se jedná o určitou formu základního příjmu.

Již teď není těžké odhadnout, že na něco podobného křesťanští partneři ve spolkové vládě nikdy nepřistoupí. Půjde tak o to, jestli sociální demokraté budou chtít kvůli tomu obětovat současnou koalici. Pokud budou důslední, tak to dříve nebo později udělají.

Aby byl jejich obrat doleva ještě věrohodnější, mohou se pokusit šlápnout na brzdu i v dalších oblastech – například ve výdajích na obranu. Anebo také rovnou ultimativně požadovat zrušení protiruských sankcí, které Evropská unie vyhlásila po anexi Krymu.

Robert Schuster

Německá sociální demokracie by tak znovu našla svou ztracenou levicovou identitu a mnozí by jí za to určitě tleskali. Nic by jí pak už nebránilo, aby po nejbližších volbách vytvořila levicový politický blok se Zelenými a Levicí. Jedině to jí zřejmě ještě může zachránit před pádem do politické bezvýznamnosti.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.