Karel Barták: Unie s odpovědí na Trumpova cla nespěchá. Ale bude citelná a cílená
Evropská unie nechce obchodní válku se Spojenými státy. Cla vyhlášena Donaldem Trumpem považuje za nesmyslná a kontraproduktivní. Je ale odhodlána se bránit. Evropská komise předloží varianty odpovědi v pondělí, a to ministrům odpovědným za zahraniční obchod. Následovat bude horečné dohadování mezi vládami a možná i pokusy Bruselu vyvolat „in extremis“ jednání se Spojenými státy. Odveta by měla být oznámena do Velikonoc, pravděpodobně 12. dubna.
Čtěte také
Evropská komise dávala od začátku Trumpova mandátu najevo, že si přeje jednat dřív, než Trump celní válku spustí. Komisař Maroš Šefčovič se ovšem vrátil z Washingtonu dvakrát za sebou s prázdnýma rukama.
Jeho šéfová Von der Leyenová tento týden připomněla, že EU tento konflikt nezpůsobila, chce zůstat otevřenou ekonomikou a dává jednoznačně přednost vyjednávání.
Odpověď Unie bude
Pokud to nepůjde, má EU podle ní dostatek obranných nástrojů. „Jsme největší jednotný trh na světě. Máme vyjednávací potenciál, ale také sílu k odvetě,“ uvedla šéfka Komise.
V Bruselu se mluví nejen o zvýšení celních tarifů na americké zboží dovážené do Evropy, cílené na konkrétní výrobky z konkrétních amerických států, vesměs těch, které hlasovaly loni pro Donalda Trumpa. Komise slibuje, že odpověď bude „vyvážená, podstatná, dobře zacílená a dosáhne svého účelu“.
Čtěte také
Citelněji může Evropa Spojené státy zasáhnout v oblasti služeb, například vyšším zdaněním zisků digitálních gigantů Apple, Meta, Amazon či Airbnb.
Ve hře je také důslednější uplatňování nových zákonů o digitálních službách – očekává se, že do konce týdne by mohla komise rozhodnout o vysokých pokutách pro společnosti Meta a Apple za porušování pravidel hospodářské soutěže na základě rok trvajícího šetření podle evropského zákona o digitálním trhu (DMA).
A bude na míru
Zatímco Trump rozhoduje v podstatě sám – a jak jsme viděli si to náležitě užívá – EU musí při odpovědi brát v úvahu řadu faktorů, aby vůbec spatřila světlo světa.
Kroky proti USA musí být kalibrované tak, aby případné protisankce nepostihly některé členské státy nepřiměřeně více než jiné. Jednotlivé země EU mají v USA různé obchodní zájmy. Stačí si vzpomenout, jak bylo na evropské straně obtížné dohodnout podmínky dohody o volném obchodu s USA (TTIP), než ji Donald Trump poslal ke dnu v roce 2018.
Čtěte také
Dnes jsme velmi daleko od lepších časů před sedmi lety, kdy stále ještě žila naděje na uzavření vzájemně výhodného partnerství, které podle tehdejších výpočtů mělo evropské ekonomice přinášet ročně 120 miliard eur a té americké 90 miliard.
Donald Trump je ovšem přesvědčený, že obchodování s Evropou za stávajících podmínek je pro USA nevýhodné – ale místo pro liberalizaci obchodu se rozhodl pro ochranářství.
Vedle zavádění cílených cel a daní by Unie mohla také poprvé použít nové nařízení na ochranu EU před hospodářským nátlakem třetích zemí (anti-coertion instrument), které umožňuje uplatnit širší paletu opatření, jako je omezení vývozních a dovozních licencí.
Nebo vyloučení amerických subjektů z přístupu k pobídkám či, citelněji, k veřejným zakázkám v zemích „sedmadvacítky“.
Otázkou nyní je, zda Komise bude v příštích dnech dál držet držet smířlivého tónu, který dosud nic nepřinesl, nebo doporučí vládám, aby se ohradily rozhodně a prudce, protože dospěje k závěru, že už není co ztratit.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
