Robert Schuster: Kostlivec německých sociálních demokratů se jmenuje Hartz IV

Tam se ocitli poté, co dosáhli loni v září vůbec nejhoršího volebního výsledku ve svých novodobých dějinách, kdy pro ně hlasovalo pouze 20 procent voličů. Tlustou čáru za všemi těmi špatnými zprávami minulých týdnů a měsíců mělo představovat zvolení vůbec první ženy do jejich čela, 47leté Andrey Nahlesové. 

Robert Schuster: Němečtí sociální demokraté odvrátili předčasné volby. Prozatím

• Upravit
• Smazat

Němečtí sociální demokraté rozhodli, že půjdou znovu do vlády vedené křesťanskou demokratkou Angelou Merkelovou. Přesněji to byly dvě třetiny jejich členů, kteří se zúčastnili vnitrostranického referenda.

Dvoutřetinová podpora pro předsedkyni nejstarší německé strany může na první pohled vypadat jako skvělý výsledek. Obzvlášť v situaci, kdy měla skutečnou protikandidátku, což je v případě sjezdů německých stran spíš výjimečný úkaz.

Nahlesová bojovala o důvěru delegátů jako obvykle emocionálním projevem, připomínala své dlouholeté zkušenosti v politice i rodinný původ. Těsně před kongresem jí navíc vyjádřil podporu i vzpurný  šéf mladých socialistů Kevin Kühnert, jenž přitom ještě před několika týdny vedl kampaň nabádající sociálnědemokratické členy, aby ve vnitrostranickém referendu odmítli účast na vládě vedené křesťanskou demokratkou Angelou Merkelovou.

Kvadratura kruhu

Čili, aby vystavili stopku politickému projektu, který neprosazoval nikdo vehementněji než právě Nahlesová. Takže se čekalo, že nová předsedkyně si ze sjezdu odnese silný mandát, což se nakonec nestalo.

Naopak se ukázalo, že i ona bude konfrontována s tématem, které se již stalo osudným nejednomu z jejích dosavadních předchůdců. Jen co totiž předsedové německé sociální demokracie usedli ve stranické centrále a otevřeli šuplík pracovního stolu, našli v něm hned nahoře politického kostlivce, jehož se pak již nezbavili, a který je neustále pronásledoval.

Merkelová udělala velké ústupky, vznik vlády s SPD ale stále není jistý, říká novinářka

• Upravit
• Smazat

Němečtí křesťanští a sociální demokraté se minulý týden dohodli na nové koaliční smlouvě. Před kancléřkou Angelou Merkelovou se tak otevřela cesta ke čtvrtému funkčnímu období v řadě, podle novinářky Báry Procházkové ale stále nemá nic jistého. „177 stránek koaliční dohody musí odsouhlasit sociální demokraté ve vnitrostranickém referendu. Před čtyřmi lety to nebyl problém, teď je výsledek nejistý,“ vysvětluje.

Řeč je o sociálních dávkách Hartz IV, jež se staly jedním ze symbolů reformy sociálního státu schválené před 14 lety v režii posledního sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Zatímco jedni spatřují ve sloučení podpory v nezaměstnanosti a sociální pomoci jeden z nástrojů, jež dokázal rozhýbat německý pracovní trh a snížit počet dlouhodobě nezaměstnaných, vidí v něm kritici past chudoby, z níž se již není možné dostat.

Pro sociální demokraty představuje zavedení Hartz IV velké trauma, z něhož se neprobrali a vidí v něm i důvod pro nezastavitelný sešup ve voličských preferencích.

Robert Schuster|foto: Khalil Baalbaki

Nebylo proto překvapením, že se tomu ve svém projevu věnovala konkurentka Nahlesové, donedávna prakticky neznámá primátorka severoněmeckého Flensburgu, Simone Langeové. Dokonce se neváhala veřejně omluvit všem spoluobčanům, kteří jsou na této formě podpory závislí.

Nová šéfka německých sociálních demokratů se tak bude muset pokusit skloubit volání členské základny po levicovějším směřování s účastí ve vládě vedené křesťanskými demokraty. Připomíná to kvadraturu kruhu, ale jinou možnost nemá. Již dnes v mnoha částech Německa, například na východě, nehraje její strana vůbec žádnou roli v politice. Nehlasuje pro ni totiž ani deset procent voličů.