Robert Schuster: Němci se oddávají iluzi, že s prezidentem Joem Bidenem zmizí všechny spory s Američany

1. listopad 2020

Blížící se volby ve Spojených státech jsou stále častějším předmětem úvah a komentářů i v Německu. Není se čemu divit. Německo-americké vztahy utrpěly v posledních čtyřech letech nejeden otřes.

Na první pohled za ně mohl zejména, mírně řečeno, neortodoxní styl republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Jeho impulzívnost, spojená s neznalostí a někdy i popíráním faktů, v kombinaci se sklonem bourat zavedené pořádky nemohly nalézt u německé veřejnosti pochopení. Možná i proto, že kontrast k Trumpově předchůdci, vždy uhlazeně vystupujícímu Baracku Obamovi, byl příliš zjevný.

Čtěte také

Není proto překvapením, když drtivá většina německých komentátorů v těchto dnech vyjadřuje opatrnou naději, že se příštím americkým prezidentem stane demokrat Joe Biden. Dá se považovat za vysoce pravděpodobné, že podobně to vidí i hlavní političtí aktéři v zemi, i když si to nemohou dovolit říct nahlas.

Pohled do nižších pater německé společnosti, to znamená mimo mediální elitu, ukazuje trochu jiný obraz. Jaký je, to třeba naznačily výsledky průzkumu, které nedávno zveřejnilo sdružení Atlantik-Brücke neboli Atlantský most. Jedná se o nadstranickou, v podstatě polooficiální organizaci, která si klade za cíl prohlubovat porozumění mezi Němci a Američany. Angažují se v ní často bývalí ministři, diplomaté, poslanci nebo manažeři velkých firem.

Sázka na Washington

Z reprezentativní studie Atlantik-Brücke vyplývá, že Němci počítají rovným dílem s vítězstvím současného prezidenta Donalda Trumpa i jeho demokratického vyzyvatele Joea Bidena. Z dotazovaných občanů pak 70 procent věří, že zvolením bývalého Obamova viceprezidenta Bidena se vztahy obou států zlepší. V opačném případě, pokud by znovu uspěl Trump, si podle toho stejného průzkumu myslí 75 procent respondentů, že nastane jejich další zhoršení.

Čtěte také

Vytváří se tím iluze, která by mohla nejpozději po 4. listopadu, až už bude jasné, kdo ve Spojených státech vyhrál, skončit procitnutím. Ať totiž dopadnou volby jedním, nebo druhým způsobem, na povaze sporných otázek, které v nedávné minulosti rozdělovaly Američany a Němce, se nic nezmění.

Vzpomeňme si jenom na letos v létě hodně medializovanou stavbu plynovodu Nord Stream 2. Tehdy hrozili čelní republikánští politici tvrdými hospodářskými sankcemi proti německým firmám, které se podílejí na jeho dostavbě. I případný prezident Joe Biden by sotva mohl dát Berlínu zelenou k dokončení plynovodu, když mezi demokraty a republikány panuje vzácná shoda, že tento projekt zvyšuje vliv Ruska v Německu, potažmo v Evropě – a tomu je třeba z amerického pohledu zabránit.

To stejné platí i pro další moment neshody mezi Berlínem a Washingtonem v podobě dlouhodobé neochoty německých vlád zvýšit výdaje na obranu. Nepřišel s touto kritikou jako první náhodou právě Barack Obama? Dá se proto předpokládat, že i případný prezident Joe Biden by pokračoval v linii svého někdejšího šéfa, kterému osm let sloužil jako viceprezident.

Robert Schuster

Čím dřív německá strana zmíněnou realitu přijme a postaví se jí čelem, tím to bude pro ni lepší. S vědomím vlastní historické zkušenosti totiž stále platí, že pokud by byla snad někdy postavena do situace, aby si vybrala mezi spojenectvím s Američany, Rusy, nebo Číňany, nemůže být volba jiná než sázka na Washington. Bez ohledu na to, kdo bude zrovna sedět v Bílém domě.

Autor je komentátor Lidových novin

Spustit audio